Po více jak sto letech poprvé do češtiny přeložený text Filosofie jako přísná věda je klíčový pro založení a pozdější zformování Husserlovy fenomenologie. Vznikl narychlo na přelomu roků 1910/11 a šlo o první větší Husserlovu publikaci od vydání Logických zkoumání (1900/01). Fenomenologickou metodu zde vymezuje proti „exaktně vědecké“ naturalistické filosofii na straně jedné a proti populární filosofii světového názoru na straně druhé. Programový a konfrontační charakter Husserlova textu slouží jako nejlepší uvedení do fenomenologie. V tomto textu se též objeví známá maxima „k věcem samým!“, jež platí za bojové heslo nejen husserlovské fenomenologie. Pozoruhodná je shodná situace, ve které se i po sto letech filosofie nachází, kdy na jedné straně čelí „exaktně vědecké“ evoluční psychologii a na straně druhé populární kulturologii a antropologii, jež nejsou nic než dědici filosofie světového názoru.
Třetí ročník Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum měl opět tři hlavní bloky: První se věnoval myšlení Edmunda Husserla (mj. přináší komentář k Husserlovu pojednání Filosofie jako přísná věda, které vychází zároveň s Ročenkou III/2013), druhý tematizoval „limity transcendence“ (konkrétně na příkladech díla Maxe Picarda, Egona Bondyho a filosofického zenu-buddhismu) a ve třetím byly představeny dílčí studie k filosofické antropologii, filosofii logiky a kunsthistorii. Autory svazku III/2013 jsou A
Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti. Není profétismem, není to zaslepená přesvědčenost víry ani vulgární fanatismus vědy. Filosofie je mnohem spíše příčetným a střízlivým usilováním o svobodu, dbalou bdělostí nad tím nepatrným, co nikdy není pouze zdánlivé. Filosofie musí být jako řemeslo, do kterého se svým žitím zacvičujeme, proměňujíce tím jak sebe samé, tak i ono řemeslo. Bez té
Záměrně značně provokativní dějiny filosofie._______________________________________ edice: Amfibios vazba: brožovaná formát: 20x13,5 cm, 448 stran rok vydání: 2020, vydání 1.________________________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných „alternativců“. Autor nemiluje
Kierkegaard nesmí být redukován na úzce zaměřeného myslitele křesťanství. Aby mohl k problému křesťanství přistoupit, stal se myslitelem plnosti možností lidské existence. V předkládané široce pojaté a důsledně provedené interpretaci se tak dostává pozornosti právě pozoruhodné cestě, jíž ke křesťanství jako takovému dospívá Kierkegaard coby autor spolu se svým čtenářem. Tato studie je svébytnou interpretací rozhodujícího úseku Kierkegaardovy filosofie, současně však přispívá k obecnějšímu tématu působnost
Dějiny filosofie V. (Frederick Copleston) Od Hobbese k Humovi Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. Vazba: vázaná Počet s
Dějiny filosofie IV. (Frederick Copleston) Od Descarta k Leibnizovi Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
449 KŘIŽOVATEK V DĚJINÁCH LIDSTVA Historie*Filosofie*Věda*Kultura*Technologie Kniha zachycuje utváření lidské civilizace jako vzájemně provázaný vývoj filozofie, přírodovědy a techniky. Základní snahou autora je ukázat, že velké objevy nepadají z nebes, ale jsou výsledkem stavu společnosti, od kterého se odvíjí invence učence, vědce či konstruktéra. Čtenář tak může poznávat, jak se přírodovědci postupně propracovávali až do absurdního světa nekonečna, paradoxního světa relativity, kvantov
449 KŘIŽOVATEK V DĚJINÁCH LIDSTVA Historie*Filosofie*Věda*Kultura*Technologie Kniha zachycuje utváření lidské civilizace jako vzájemně provázaný vývoj filozofie, přírodovědy a techniky. Základní snahou autora je ukázat, že velké objevy nepadají z nebes, ale jsou výsledkem stavu společnosti, od kterého se odvíjí invence učence, vědce či konstruktéra. Čtenář tak může poznávat, jak se přírodovědci postupně propracovávali až do absurdního světa nekonečna, paradoxního světa relativity, kvantov
Dějiny filosofie VI. (Frederick Copleston) Od Wolffa ke Kantovi Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Dějiny filosofie VII. (Frederick Copleston) Od Fichteho k Nietzschemu Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století. Vazba: vázaná Počet stran: 616 Rok vydání: 2023 ISBN: 978‑80‑7412‑453‑2
Tři filosofie života (Peter Kreeft) Tři mudroslovné knihy Písma představují podle Petera Kreefta tři jediné možné filosofie života: Kazatelova „marnost“ představuje peklo. Jobovo utrpení představuje očistec. A láska Písně písní představuje nebe. Všechny tyto tři stavy začínají teď a tady na zemi.
vazba tvrdá, lamino, jako nové vydání, 159 stran Mnoho lidí se dnes snaží najít kompromis mezi náboženstvím a nejnovějšími vědeckými poznatky. Věda a víra se zabývá zásadními otázkami, které tyto dvě oblasti zdánlivě rozdělují...
Dějiny filosofie II. (Frederick Copleston) Od Augustina ke Scotovi Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýz
Publikace obsahuje souhrn dat, která dokládají, jak rok za rokem, éru za érou, objev za objevem, věda obohacovala lidský život.
Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako „celek toho, co jest“, nebo jako „skutečnost“, jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto metafysická filosofie. Zčásti objasnit tento, vzdor starobylosti inspirací radikálně nový pohled na svět, zčásti pak vykonat první kroky na takto získané půdě, to je základním úkolem úvah, nesoucích souhrnný titul Cesty k neskrytosti.