Záměrně značně provokativní dějiny filosofie._______________________________________
edice: Amfibios vazba: brožovaná formát: 20x13,5 cm, 448 stran rok vydání: 2020, vydání 1.________________________________________________________________________________________________________________________
Anotace:
Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných „alternativců“. Autor nemiluje
Dějiny filosofie VI. (Frederick Copleston) Od Wolffa ke Kantovi Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Dějiny filosofie II. (Frederick Copleston) Od Augustina ke Scotovi Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýz
Dějiny filosofie VII. (Frederick Copleston) Od Fichteho k Nietzschemu Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století. Vazba: vázaná Počet stran: 616 Rok vydání: 2023 ISBN: 978‑80‑7412‑453‑2
Dějiny filosofie V. (Frederick Copleston) Od Hobbese k Humovi Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. Vazba: vázaná Počet s
Dějiny filosofie IV. (Frederick Copleston) Od Descarta k Leibnizovi Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. podtitul: Apologie a problematika křesťanstvínázev originálu: Filosofija svobodnogo duchapřeklad: Z ruštiny přeložil Jan Kranátvazba: brožovanáformát: 17x12cm, 488 stranrok vydání: 2009, vydání 1.zajímavost: kniha má dva svazky Anotace: Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se
Anaxagorás Kratochvíl Zdeněk Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo „Rozum“. Nejen že „přinesl filosofii do Athén“, ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí. Ze starší iónské naučné prózy vytváří žánr, který už silně připomíná pozdější filosofické a vědecké texty. Obsah je ovšem odkazem svobodomyslného intele
Dílo Jeana Piageta, zakladatele vývojové psychologie, lze konzistentně vykládat nejen jako psychologické, ale také pedagogické, sociologické či biologické. Páteří jeho díla však je projekt genetické epistemologie. Ta je prezentována jako plnohodnotná koncepce, která navazuje na tradiční noetické otázky, nabízí jejich řešení slučitelné s poznatky vědy 20.století a má své místo nejen v dějinách filosofie, ale i v současných diskusích na polích teorie poznání a filosofie vědy. Genetická epistemologie je poku
Dílo Jeana Piageta, zakladatele vývojové psychologie, lze konzistentně vykládat nejen jako psychologické, ale také pedagogické, sociologické či biologické. Páteří jeho díla však je projekt genetické epistemologie. Ta je prezentována jako plnohodnotná koncepce, která navazuje na tradiční noetické otázky, nabízí jejich řešení slučitelné s poznatky vědy 20.století a má své místo nejen v dějinách filosofie, ale i v současných diskusích na polích teorie poznání a filosofie vědy. Genetická epistemologie je poku
Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti. Není profétismem, není to zaslepená přesvědčenost víry ani vulgární fanatismus vědy. Filosofie je mnohem spíše příčetným a střízlivým usilováním o svobodu, dbalou bdělostí nad tím nepatrným, co nikdy není pouze zdánlivé. Filosofie musí být jako řemeslo, do kterého se svým žitím zacvičujeme, proměňujíce tím jak sebe samé, tak i ono řemeslo. Bez té
Drobná kresba ze života kavek. Povídky o kavce Káče jsou postaveny většinou na skutečných událostech a pozorováních. Externí sklad - 060
Miloš Kratochvíl 1982, Moravské tiskařské závody
J. Kratochvíl - 1956 Prameny díl prvý od Jaroslav Kratochvíl. Zážitky z první světové války a sibiřského tažení. Román vyšel ve dvou dílech, třetí - nedopsal, zbylo jen torzo.
M. V. Kratochvíl - 1989 Historický román o životě a tragické vládě Václava IV. Autor zde na pozadí evropských a českých dějin líčí jeho osud od křtu r. 1361 do jeho smrti a tajného pohřbu v předvečer husitských bouří r. 1419, přičemž je to však více román o člověku než o císaři a králi...
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství. Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romant