Standardní vydání Krylova Bratříčka na CD. Tohle album bylo vyhodnoceno odbornou kritikou v roce 1999 jako nejlepší album české popmusic ve 20. století. Ano, je moc dobré a je dobré, že kritici tentokrát opravdu odhodili mindráky a hloubání....
Jan Burian, Jiří Dědeček, Jan Vodňanský, Petr Skoumal. Autentický záznam koncertů, které čtveřice písničkářů pořádala v roce 1989 v klubu Na Chmelnici. Dvě původně mnoho let společně působící nonkonformní dvojice Jan Burian a Jiří Dědeček na jedné straně, Jan Vodňanský a Petr Skoumal na straně druhé, se po svých rozpadech vrátila ke kolektivnímu vystupování v atmosféře hroutícího se čtyřicetiletého totalitního systému. Statečně a vizionářsky střídali v tomto komponovaném pořadu recitaci, dialogy a písně,
Jan Vodňanský se ke svým sedmdesátinám rozhodl bilancovat. Vnořil se do archivu a vynesl na světlo klenoty dosud neslýchané. Jeho profilové album je přehlídkou písňové tvorby od počátku šedesátých let až dodnes. Jsou zde dosud nikdy nevydané, tím pádem neznámé studiové nahrávky dvojice Vodňanský a Skoumal, mimořádnou pozornost pravděpodobně vzbudí jejich unikátní píseň Juice Blues, zpívaná Evou Olmerovou. Dále zde uslyšíte některé znovu nazpívané písně dua V+S. Mezi nimi je i titulní kankán Vzpoura kocour
Petr Skoumal si v 80. letech ve svém domácím studiu nahrával nové písničky, které pak kolovaly povětšině na kazetách mezi lidmi. V roce 1989 už byla situace totalitního státu natolik zvetšelá, že část těchto nahrávek vydal Panton jako album s názvem ...se nezblázni . A v následujícím roce vydal Bonton druhou, daleko ostřejší várku s názvem Poločas rozpadu . Především na této desce se Skoumal zaskvěl jako autor. Skladatelsky jde o velmi silné písničky s nápaditými melodiemi, které jsou navíc opatřeny rov
Dvěma deskám Super Robot OTY PETŘINY (Super Robot - 1978, Pečeť - 1983) předcházel úspěšný singl Karin / Vniřní svět tvých jantarových očí, příznačně špatně sehnatelný už ve chvíli vydání (1977). Na debutovém albu Super Robot si vedle zpívajícího kytaristy a hráče na flétnu a foukací harmoniku Petřiny zahráli také bubeník Tolja Kohout, basista Vladimír Padrůněk a hostující klávesista Jan Neckář, tedy sestava hráčů v té době už známých a zavedených. Toto CD tedy obsahuje obě dlouhohrajícíc desky plus singl
Sólový debut V Holomóci městě, natočený v roce 1977, teď jako bonus doplňuje Suita pro klavír č. 2. Emil Viklický začal hrát jazz v polovině šedesátých let jako student olomouckého gymnázia. Výrazněji na sebe upozornil roku 1974, kdy se přidal k SHQ Karla Velebného a nedlouho nato se souběžně stal členem jazzrockové skupiny Energit. Brzy si ho začali všímat i v zahraničí – například zvítězil v mezinárodní soutěži jazzových klavíristů v Lyonu roku 1976. Významným milníkem v jeho tvorbě bylo album V Holomóc
Opět je tady nesmrtelné, první a jediné album pražské skupiny The Matadors z roku 1968. V dalším, tentokát jubilejním vydání ji Karel Haloun sice připravil o původní obal (škoda, ten nový jej zdaleka nepředčí), ale život je změna... Vychází 2. 11. 2018. Více o historii této desky i o kapele viz text níže.
V roce 2017 vyšlo po sedmi letech vyšlo nové album Meadows skupině Clarinet Factory (dříve CCQ nebo také České klarinetové kvarteto). V roce 2018 se dočkala tahle kolekce i vinylové podoby. Na desce Medows je i několik novinek, které v posledních letech pozměnily zvuk souboru, jako například kontrabasový klarinet, analogové efekty a další detaily. Je zde i mnoho hostujících hudebníků - Joe Acheson z britských Hidden Orchestra, folklórní soubor Grunik nebo bubeník Dan Šoltis z Vertigo Quintet. Skupina se d
Skupina Marsyas vznikla v první polovině 70. let. Folkové trio Michnová-Kalandra-Oskar Petr se inspirovalo americkou kapelou Crosby, Stills and Nash a v tomto duchu začalo skládat a zpívat vlastní repertoár. Španělka, dvanáctka a tři vokály, každý bavíc charakteristický svou barvou, vynesli brzy skupinu do popředí zájmu posluchačů. Debutová deska vyšla sice až v roce 1978, což byl vzhledem k tvrdé normalizaci stejně malý zázrak, bohužel však nepřinesla očekávané. Průzračné písničky za doprovodu zvonivých
V roce 1969 vydal Olympic své druhé album Pták Rosomák. Vyznačovalo se opět uvolněnou atmosférou stejně jako předchozí titul Želva, a to především díky textům Pavla Chrastiny. Hudebně už bylo trošku vyspělejší, objevily se inspirace zahraničním bogbítem - módní sitár, psychedelické zvuky, vymyšlenější skladby. I stylově se deska napojila na západ - odraz hippie kultury a psychedelie je patrný nejen v textech, ale i na obalu bubeníka a zároveň výtvarníka J. A. Pacáka, který navíc do LP připojil vystřihován
Tak tohle je jeden z mála světových unikátů, který dokázal vyprodukovat domácí rock a jazz. Nové syntézy skupiny Blue Effect a Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOČR) se staly fenoménem, jakým se nemůže pochlubit snad žádná světová kapela. Koncem 60. let si mnozí rockoví muzikanti mysleli, že rock je vyčerpaný a začali hledat další možnosti vyjádření. Také jazzmani unavení moderním jazzem hledali další cesty, ale došli pouze k fusion, tedy komerčnější podobě jazzu, který použil rockové prvk
Už jednou vyšla deska s tímto názvem. V 80. letech Petr Novák nazpíval své staré hity znovu, což ovšem zdaleka nebylo to, co první nahrávky. Prostě to nemělo toho kouzelného ducha mládí a okouzlení prvními láskami... Nyní se konečně vydavatelství rozhoupalo a vydalo kolekci 12 nej s původními nahrávkami, navíc s pěkným obalem. CD obsahuje větší počet nahrávek.
Těžko říci, proč právě tohle album Luboše Pospíšila vydavatel zvolil jako reediční titul na LP a CD ke zpěvákovým sedmdesátinám. Nabízí se logicky jeho první deska Tenhle vítr jsem měl rád, nepochybně silnější a také známější. Někdo to vymyslel a tak je tady. Desku ... a nestřílejte na milence ... nahrál Pospíšil právě před 35 lety. S tehdy čerstvě obměněnou sestavou kapely 5P vzniklo deset nahrávek s hudbou L. Pospíšila, O. Petřiny, P. Skoumala a B. Zatloukala a texty L. Kantora, P. Šruta i O. Petřiny. P
Na druhou desku Vladimíra Mišíka a jeho kapely Etc... se koncem 70. let velmi dlouho čekalo. Už první deska měla zpoždění (1976) a byl zázrak, že vůbec vyšla, na další si fanoušci museli počkat další 4 roky. Komunista byl prostě kretén, ale zkuste si představit Vasila Biľaka, že jde na bigbít, že... Když dvojka vyšla, splnila i nesplnila očekávání. Ty, kteří čekali žánrovou pestrost debutu, byli zklamáni, a naopak ti, kteří mají rádi pohromadě věci jednoho stylu, uvítali, že deska je v podstatě bigbítov
Na druhou desku Vladimíra Mišíka a jeho kapely Etc... se koncem 70. let velmi dlouho čekalo. Už první deska měla zpoždění (1976) a byl zázrak, že vůbec vyšla, na další si fanoušci museli počkat další 4 roky. Komunista byl prostě kretén, ale zkuste si představit Vasila Biľaka, že jde na bigbít, že... Když dvojka vyšla, splnila i nesplnila očekávání. Ty, kteří čekali žánrovou pestrost debutu, byli zklamáni, a naopak ti, kteří mají rádi pohromadě věci jednoho stylu, uvítali, že deska je v podstatě bigbítov