J. Lacroix - 1970 Pravdivá filosofie se neodděluje od skutečnosti. Uvažuje o událostech, aby v nich nalezla smysl, spočívá v přetváření dat zkušenosti rozumem.
Neubauer chápe přírodu a s ní člověka jako propojený celek, jehož smysl se ukazuje v každé jednotlivé bytosti. ___________________________________________________________________________________________________________ ilustrace: černobílé fotografie vazba: pevná s přebalem formát: 21,5x15,5 cm, 416 stran rok vydání: 2017, vydání 1.___________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera
Pravěké umění - evoluce člověka a kultury Jean Clottes, Barbora Půtová, Václav Soukup 428 stran Předmětem publikace Pravěké umění: Evoluce člověka a kultury je zrození lidské kreativity v kontextu evoluce lidstva. Zvláštní pozornost je věnována vývoji, popisu a interpretaci pravěkého umění. V první části knihy je předložen model antropogeneze a evoluce člověka s důrazem na vznik a migraci anatomicky moderních lidí (Homo sapiens). V ohnisku teoretické analýzy se také ocitá každodenní život pravěkých lovců
V. Mertl - 1986 Pád jasnovidce je dokonalou studií člověka, jehož vlastní život postrádá smysl, a který tuto prázdnotu zaplňuje nesnášenlivostí a manipulací s osudy druhých. Hlavní postava - důchodce Štefan Broda - je odmalička vysmívaný pro svůj nehezký vzhled a neohrabanost. Shromažďuje v sobě po léta nenávist vůči druhým lidem, která přerůstá do touhy mstít se světu za příkoří, jež mu způsobil.
Autor se snaží přetlumočit Goethovo dílo tak, aby se stalo formou i obsahem srozumitelné. Ve svém zpracování zachoval autor nejen maximum z obsahu, ale snažil se čtenářům přiblížit i vnitřní smysl díla, onu věčnou lidskou touhu překonat omezené možnosti člověka.. Vydal: Albatros, Praha, 1972 Vazba: celoplátěná, pap.přebal Ilustrace: Karel Svolinský
Designový sešit pro všechny, co ho ještě nenašli, ale i pro ty, co ho už mají - sešit Smysl života ze 100 % recyklu
Psychologický výklad pohádek (Marie-Louise Von Franz) Smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie V pohádkových příbězích a v osudech jejich hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi a nebezpečími, kterým je sám v životě vystaven. M. L. von Franz ve svém, dnes již klasickém díle, interpretuje pohádková vyprávění na základě jednotlivých archetypů hlubinné psychologie a odkrývá tak v příbězích jejich uzdravující a stabilizační roli pro životní cestu člov
Máme za to, že musíme hledat smysl, naději a útěchu a překonávat tak marnost. Co když se ale ukáže, že nejradikálnější marnost vzniká následkem přehnaných nároků na smysl nebo že smysl může být hluboký pouze ve vztahu k překonávané marnosti? Neměli bychom marnost naopak vyhledávat? Předkládaný jarmark marnosti, zároveň žertovný i smrtelně vážný, nahlédne do filosofie konečnosti, nihilismu, absurdismu a dialogu mezi náboženstvím a ateismem, dostane se ovšem i na zákony schválnosti, lidový humor či městský
J. G. Jakovlev - 1983 Zatímco náboženství je iracionální a směřuje k iluzorním metafyzickým hodnotám, smysl pravého umění spočívá naopak v adekvátním, věrném odrazu světa a člověka v tomto světě. Toto své tvrzení autor v práci Umění v zrcadle světových náboženství, která vznikla na základě přednášek na řadě světových univerzit, estetických seminářů a kongresů, dokumentuje na neobyčejně bohatém historickém materiálu.
Představte si, že takhle sedíte se starším (moudřejším) rodinným přítelem třeba v kavárně u šálku silného espressa, a jak už to tak chodí, stěžujete si mezi řečí na X, Y, Z: pracovní, srdeční či rodinné problémy, zdravotní, finanční, psychické či jiné trable, anebo dokonce existenciální problémy typu utrpení, smysl života či strach ze smrti; prostě to, co člověka trápí, co svět světem stojí. Váš moudrý přítel se zamyslí, napije se kávy, a řekne: "Já vím, ale zkus se na to podívat takhle. Staří Stoic
H. van Loon - 1939 Podtitul: Tragédie prvního moderního člověka Životopisný román, zachycující osud holandského malíře Rembrandta. Životopisný román z pera holandského popularizátora umění zachycuje na pozadí holandské společnosti 17. století dramatické životní osudy jednoho z největších malířů všech dob, člověka, který okusil opojnost slávy, bohatství a štěstí i hořkost neporozumění, bídy a zoufalství.
L. Németh - 1963 Námět je vzat z prostředí maďarské vesnice v dvacátých letech. Román popisuje tragédii mladé vdovy, která po krátce trvajícím manželství ztratí muže a po třech letech i malého synka, v němž viděla smysl svého dalšího života. Bolest a utrpení i úsilí zachovat si dobrou pověst činí z ní osamělého, zatrpklého člověka - pod tlakem předsudků a mínění vesničanů je přinucena žít prázdným životem a nedokáže se již vzchopit, když se jí naskytne příležitost začít znovu.
vazba měkká, sešitová, zachovalé 83 stran Katalog a doprovodný text k výstavě Vývoj vesmíru, Země a člověka...
Populárně vědecké anthropologické dílo s posláním ukázat jednotný vznik lidstva a jeho závislost na historickém vývoji, na přírodních, společenských a hospodářských podmínkách života (proti naukám rasistů o nerovnosti lidských plemen). Autoři po úvodním výčtu českých anthropologů a souhrnu historických názorů na původ člověka, popisují typy opic-primátů, uvádějí doklady původu člověka ve stadiích opočlověk – pračlověk – předvěký člověk a končí krátkými statěmi o pravěkých nálezech na území ČSR. E
Štěstí samotné, přestože je důležitou součástí osobní pohody, nedává životu člověka úplný a pravý smysl. Seligman nyní klade otázku: Co je tím, co vám umožňuje kultivovat svá nadání, vytvářet hlubší a trvalejší vztahy s ostatními lidmi, cítit radost a smysluplně přispívat světu? Neboli co je tím, díky čemu můžete prospívat? Do centra zájmu se dostává osobní pohoda (well-being), přičemž štěstí (happiness) neboli pozitivní emoce se stávají jedním z pěti pilířů pozitivní psychologie, spolu se zaujetím, po
Boha není nutné hledat, Bůh je všude kolem nás i v nás. Jediné, co potřebujeme, je připravenost nechat se Bohem najít. Uprostřed života, uprostřed všedního dne. Na základě příběhů biblických postav autor ukazuje, jak Bůh nachází člověka, často nečekaně. V dalších kapitolách se zamýšlí nad tím, jaké důsledky to pro člověka má, jakým způsobem a ve kterých situacích se můžeme nechat Bohem najít. Myšlenka, že Bůh je milující Otec, který člověka stále znovu hledá a neklade mu žádné podmínky, proto může být pr