Čtvrtý svazek „Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum“ obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako „černé sešity“. Dále obsahuje speciálně pro naši Ročenku napsanou studii od Friedrich‑Wilhelma von Herrmann, dlouholetého vydavatele sebraných spisů Martina Heideggera, která je opravdovým desiderátem tuzemského bádání, neboť je uvedením do druhého hlavního spisu M. Heideggera „Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)“. Na to navazuje Ladislav Benyovszky studií o tématu „posledního Boha“, které je v rámci uvedených „Beiträge“ závěrečnou částí neboli „fugou“, a proto mu pravděpodobně náleží hlavní pozornost při jejich výkladu a pochopení. V theologickém duchu navazuje studie Jany Kružíkové na téma vztahu fenomenologie a theologie v ranějším díle M. Heideggera. Samostatný oddíl představuje série tří studií Jakuba Šenovského k dílu kardinála Mikuláše Kusánského. Taťána Petříčková ve své studii k Paradoxu herce sleduje motiv mimésis v diskusi mezi Platónem a současným belgickým fenomenologem Marcem Richirem. Závěrečná studie Ondřeje Váši je věnována geologickým metaforám v německé kunsthistorii 19. a 20. století a navazuje na jeho předchozí studii ve třetím svazku Ročenky z roku 2013. Autoři: Aleš Novák, Ladislav Benyovszky, Jana Kružíková, Taťána Petříčková, Jakub Šenovský, Ondřej Váša, Friedrich -Wilhelm von Herrmann
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory druhého svazku jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Jakub Marek, Aleš Novák, Jaroslav Novotný a Václav Zajíc. Ve svých příspěvcích pokaždé jinak, ale vždy konkrétně dokáží odpovídat na otázky zkoumající živost, životaschopnost, a tedy poctivost dané filosofické pozice, tematizace a práce.
V Ročence pro filosofii a fenomenologický výzkum pro rok 2017 čtenář nalezne krom statí vzešlých ze samostatného bádání autorů (Vincent Blanchet, Taťána Petříčková, Richard Zika, Robert Kanócz) studie sjednocované třemi tematickými okruhy: problémem původu a podstaty zla, problémem vztahu umění a myšlení a problémem bytostného určení člověka. Je tomu tak proto, že jednotlivé studie vznikly jako výsledky společných workshopů a následných bádání na FHS UK, v případě okruhu třetího bádání doktorantského. Roč
V centru Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum pro rok 2016 stojí obsáhlejší studie Roberta Kanócze, která je pozoruhodnou diskusí možností a dosahu nejzákladnějších ontologických východisek, a zároveň nárysem vlastního filosofického stanoviska autora. „Varia“ v podobě zásadnějších reflexí připomínají 40. výročí úmrtí Martina Heideggera a především v Čechách téměř opomenuté 150. výročí narození Romaina Rollanda. Stati, konferenční a studentské texty jsou dokladem fenomenologické výzkumné a pedago
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl. První hlavní oddíl obsahuje čtyři filosoficko-dějinné interpretace týkající se různých aspektů metafysického myšlení a pokusů o vyrovnávání se s ním, konkrétně jde o vztah dialogu a sofistiky u Platóna, dále o pojetí vkusu u Maimona a o dva náhledy na pojetí svobody u Kanta a Heideggera. Druhý hlavní oddíl přináší čt
Třetí ročník Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum měl opět tři hlavní bloky: První se věnoval myšlení Edmunda Husserla (mj. přináší komentář k Husserlovu pojednání Filosofie jako přísná věda, které vychází zároveň s Ročenkou III/2013), druhý tematizoval „limity transcendence“ (konkrétně na příkladech díla Maxe Picarda, Egona Bondyho a filosofického zenu-buddhismu) a ve třetím byly představeny dílčí studie k filosofické antropologii, filosofii logiky a kunsthistorii. Autory svazku III/2013 jsou A
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně sou
Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu tém
Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38). Reflexe však nesleduje jen základní obsahové problémy tohoto dnes již slavného torza. Vzhledem k tomu, že prof. Maly je překladatelem tohoto díla do angličtiny, reflexe seznamuje i s nelehkými problémy překladatelskými Studie jsou věnovány fenomenologii architektury: Marie Pětová zkoumá hlouběji a aktuálněji než je obvyklé Heideggerův koncept souvis
V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První část svazku obsahuje příspěvky k fenomenologii či fenomenologicky založené filosofii. Na prvním místě je zde ediční poznámka k německo‑českému vydání dosud nepublikovaného Patočkova dopisu Ludwigu Landgrebemu (4. dubna 1974), následuje pak tento dop
Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První oddíl představuje dva příspěvky k filosoficko-dějinným aspektům řeči (k motivu dialogu a k motivu poetické logiky) a dále studii k motivu zrození a multiplicity u Husserla. Druhý oddíl obsahuje dva
Fenomenologická ročenka 2019 navazuje na předchozích osm ročníků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum, která vycházela mezi léty 2011–2018 a jejímiž vydavateli postupně byli Aleš Novák a Ladislav Benyovszky. Přistoupili jsme nejen k praktičtějšímu zkrácení názvu, ale i k implementaci elementárních standardů pro vydávání akademických textů, a to jednak formou zřízení redakční rady ročenky, jednak standardizovaným procesem anonymního posouzení textů, který sluje
- ROČENKA MOTORISTŮ1979 - nakl. Alfa • rok vydání:1979 • stran: 400 • obrázků: 105 • tabulek: 25 • formát: 16,5x11cm • jazyk: česky • vazba: tvrdá • bez poškození - stav viz. foto
VODOHOSPODÁŘSKÁ ROČENKA SNTL rok vydání: 1962 stran: 220 obrázků: 119 tabulek: 74 formát: A5 vazba: tvrdá jazyk: česky stav: razítka knihovny, vlepený štítek s čárovým kódem na prvním listu (3,7x7cm), malá nálepka přes hřbet s čísly stav viz foto
Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách. Objektivním přínosem pro filosofii a její budoucí vývoj by měl být podle Pexidrových předpokladů zejména soustavný ohled na vědecky zkoumané vlastnosti kognitivních stránek lidské psy
Změna kultury umožňující přežití přírody._________________________________________________________________________________________________________ podtitul: Úvahy o filosofii, kultuře, poznání, vzdělání, řeči a popularizaci vědyvazba: brožovanáformát: 20x13cm, 100 stranrok vydání: 2008, vydání 1._________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Autor v nové knize rozvíjí a rozšiřuje vlastní koncept evoluční ontologie. Vedle „Nájemní smlouvy