Alice Howlandová, uznávaná profesorka kognitivní psychologie a světová odbornice v oboru psycholingvistiky, čelí tragické diagnóze časné formy Alzheimerovy choroby, která ji nutí přehodnotit svůj život, identitu a vztahy, když její úspěšná kariéra a nezávislost ustupují nevyhnutelným příznakům demence.
+ video autora zdarma Bylo mi tehdy 21 let a prožíval jsem těžké období. Po několikaletém vztahu jsem se rozcházel o 3 roky starší přítelkyní. Cítil jsem, že se nacházím na životní křižovatce. Byl jsem bezradný, nevěděl jsem, jak dál. Tehdy jsem poprvé z celého srdce volal k Bohu…
vazba měkká, pěkné vydání, 103 stran Když jsem odjížděla do Ameriky, moc se mi nechtělo. To jsem ještě nevěděla, jak zajímaví lidé, zajímavá místa, mě tam čekají. Prožila jsem neuvěřitelné věci. Po duchovní stránce mě Amerika...
Padesát let jsem pracoval jako letecký mechanik. Padesát let jsem putoval po různých letištích. Nosil jsem s sebou fotoaparát. Měnila se letecká technika, zažil jsem konec Tu 104, konec éry Tu 134, Il 62, DC 8, DC 9 a dalších. Stejně tak se měnila má fotografická výstroj. Od ruského Zenita až po Asahi Pentax. Nashromáždil jsem stovky fotografií všech možných typů letadel.
„Fotografoval jsem Václava Havla se zdvořilostí, s jakou on umí naslouchat bez náznaku elitářství druhým, bez rozdílu postavení. Nedělal jsem víc, nic jsem nestylizoval. Byl jsem jen tichým pozorovatelem, který respektoval. Dovolil mi to a já mu za to děkuji. A nestydím se přiznat, že mi připadá pozitivní , když člověk může druhého obdivovat.“ Externí sklad - 062
Ahoj, já jsem včelka Klárka. Že mě ještě neznáš? Já ale znám tebe a ráda bych ti vyprávěla o svém velikánském dobrodružství. Už od prvních stránek knížky se ti otevře náš krásný včelí svět. Dozvíš se o životě v úlu hodně věcí a zažiješ s námi spoustu legrace. Povím ti o tom, jaké nebezpečí mě potkalo a jak jsem si nevěděla rady. Ale naštěstí jsem vždy našla dobré přátele a poznala, že vzájemná pomoc a laskavé slovo je lék nade vše. Tak už si honem otevři knížku, abychom ti neuletěly, jako kdy
podtitul: Příběh malé učitelky, která dodala odvahu žít. Ani jsem se netroufal přiblížit se ke krabici. co kdyby Lisa zemřela? Sebral jsem odvahu a pomalu odkryl ručník. paráda: žila a ležela schoulená v rohu. Naše pohledy se setkaly. tentokrát ke mně navíc pomalu a trochu neobratně natáhla tlapku. Bez dlouhého přemýšlení jsem ji lehce vzal mezi tři prsty, načež natočila hlavu ještě víc mým směrem a začala mě očichávat. Přečíst ukázku
Jednoho z největších vyznamenání ve spojení s jakoukoliv knížkou se mi dostalo, když ji dostal do ruky Jean-Jacques Sempé. Donesl jsem mu ji osobně do jeho bytu na bulváru Montparnasse. On si ji začal prohlížet a nemohl se od ní odtrhnout. Vzpomínal na všechny hvězdy, které tam viděl a přestože nerozuměl textu, prošel knížku od začátku do konce! Jen své ilustrace nekomentoval. Je graficky moc povedená, což je zásluha Marka Pistory, s nímž se znám ještě z doby, kdy byl v Reflexu. C
Opětovná shledání jsou průkopnickou studií zabývající se pokusy o setkání s mrtvými. Vybíráme ze zážitků lidí, kteří takové setkání na klinice Dr. Moodyho prožili.Vůbec nepochybuji o tom, že ten, koho jsem viděl v zrcadle, byla moje matka! Nevím, jak se tam ocitla, jsem ale přesvědčený, že to byla skutečně ona. Dívala se na mě ze zrcadla. Nepoznal jsem, co má na sobě, ale poznal jsem, že je jí hodně přes sedmdesát — přibližně tolik jako před smrtí. Jen vypadala šťastněji a zdravěji než ke konci života.Nep
Jiří Janoušek - 1982 Tato kniha nese podtitul 'reportáže ze zemí, kde jsem byl dost dlouho, abych uvěřil, že o nich něco vím, ale zase ne tak dlouho, abych se polekal, že vím málo'. Je trochu hádankovitý a sotva ho učiním srozumitelnějším. Žil jsem rok ve Francii, ale reportáž o této zemi jsem nikdy nenapsal. Ztratil jsem potřebnou opovážlivost. Rok je moc i málo; kde jsem nebyl jen pár týdnů, musel bych zůstat pět let.
Jiří Janoušek - 1982 Tato kniha nese podtitul 'reportáže ze zemí, kde jsem byl dost dlouho, abych uvěřil, že o nich něco vím, ale zase ne tak dlouho, abych se polekal, že vím málo'. Je trochu hádankovitý a sotva ho učiním srozumitelnějším. Žil jsem rok ve Francii, ale reportáž o této zemi jsem nikdy nenapsal. Ztratil jsem potřebnou opovážlivost. Rok je moc i málo; kde jsem nebyl jen pár týdnů, musel bych zůstat pět let.
podtitul:lt;span style= font-size: 12pt; > Příběh malé učitelky, která dodala odvahu žít. Ani jsem se netroufal přiblížit se ke krabici. co kdyby Lisa zemřela? Sebral jsem odvahu a pomalu odkryl ručník. paráda: žila a ležela schoulená v rohu. Naše pohledy se setkaly. tentokrát ke mně navíc pomalu a trochu neobratně natáhla tlapku. Bez dlouhého přemýšlení jsem ji lehce vzal mezi tři prsty, načež natočila hlavu ještě víc mým směrem a začala mě očichávat. Přečíst ukázku
„Jako novinářka v Chicagu,“ vzpomíná autorka knihy, světově uznávaná průkopnice v oblasti energetické medicíny a lidského vědomí, „jsem kouřila, pila kávu po litrech, neměla žádný pohyb a vůbec jsem nevěnovala pozornost tomu, co jím. Nepila jsem alkohol ani nebrala drogy, ale i bez nich jsem byla plná jedů… Začala jsem trpět syndromem chronické únavy a úpornými bolestmi zad a hlavy, což se promítalo do kvality spánku. Často jsem část noci prozvracela bolestí…“ Caroline Myssová si prožila své malé soukromé
„Jako novinářka v Chicagu,“ vzpomíná autorka knihy, světově uznávaná průkopnice v oblasti energetické medicíny a lidského vědomí, „jsem kouřila, pila kávu po litrech, neměla žádný pohyb a vůbec jsem nevěnovala pozornost tomu, co jím. Nepila jsem alkohol ani nebrala drogy, ale i bez nich jsem byla plná jedů… Začala jsem trpět syndromem chronické únavy a úpornými bolestmi zad a hlavy, což se promítalo do kvality spánku. Často jsem část noci prozvracela bolestí…“ Caroline Myssová si prožila své malé soukromé
vazba měkká, sešitová, pěkné 58 stran Protože jsem se nechtěl napojit na syndikát, spálil mou loď. Ale já jsem vyloupil jejich trezor a koupil si novou. Tím jsem dostal na jejich seznam lidí pro odstřel...
Mým zoufalým mozkem znělo stále jedno - jsem sice milionář, jsem sice zajištěný, ale mimo to jsem taky úplný idiot. Víkend/2010