Ve třetím díle studií Časovost a smrtelnost jsou předloženy tři vhledy do Heideggerovy myšlenkové cesty. V prvním se obšírně sleduje a interpretuje Heideggerův pokus o dopracování problematiky Bytí a času (1927) v jeho přednáškách Základní problémy fenomenologie (1927). Zde však Heideggerova fundamentální ontologie začíná narážet na své vlastní meze, což posléze vede k postupné proměně Heideggerova přístupu k otázce souvislosti času a bytí. První výraznou podobu proměny Heideggerova myšlení pak sleduje v základních rysech druhý překládaný vhled, který vychází z Heideggerových Příspěvků k filosofii (1936). Třetí vhled pak na základě Heideggerových textů konce 30. a ze 40. let 20. století důsledně interpretuje dosah tohoto jinak promýšleného vztahu bytí a času pro porozumění lidské smrtelnosti a počáteční zřejmosti.
Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života. Autoři (S. Synek, V. Zajíc, M. Vrabec, T. Kunca a J. Marek) představují výrazné analýzy orientované k filosofickému dílu Aristotelovu, Descartovu, Spinozovu, Humeovu a Kierkegaardovu. Publikace si klade za cíl především konfronto
Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou. K základní fenomenální bázi časovosti, smrtelnosti a dalších souvisejících fenoménů se koncentrují studie obsažené v této publikaci. Jejich záměrem je ukázat v různém zohlednění základní konstituci těchto fenoménů a jejich roli v utváření porozumění tomu, co to znamená být člověkem. Artikulu
Studie Jest duše cizinkou na této zemi sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken), které se nás v pozdní fázi svého života Heidegger pokouší znovu naučit, k problému bohů, božství a křesťanství. Studie proto zprvu objasňuje, co pro Heideggera znamená, že zkušenost (Er-fahrung) je cesta (Weg). Odloučenost pak představuje jako stezku (Pfad) na této cestě, jako stezku posvátnou duchovní nocí (heilige Nacht), st
Vztahy mezi tělem a duší ve starém Řecku. podtitul: Studie k počátkům řeckého myšlení o lidské přirozenosti z hlediska rozlišení duše-tělovazba: brožovanáformát: A5, 286 stranrok vydání: 2006, vydání 1. Anotace: Studie k počátkům řeckého myšlení o lidské přirozenosti z hlediska rozlišení duše - tělo. Pojmy duše a tělo, které jsou samozřejmou součástí našeho každodenního jazyka, zpravidla chápeme v jisté opozici. V extrémní podobě je tato opozice vnímána jako dualismus duše a těla, jehož kořeny
vazba tvrdá, lamino, pěkné vydání, 328 stran Studie zkoumá vliv lidské vůle na "předurčenost" života prostřednictvím příkladů záhadných historických fenomenů. Analyzou existence stroje času dospívá k závěru, že veškerý lidský život...
Kierkegaard nesmí být redukován na úzce zaměřeného myslitele křesťanství. Aby mohl k problému křesťanství přistoupit, stal se myslitelem plnosti možností lidské existence. V předkládané široce pojaté a důsledně provedené interpretaci se tak dostává pozornosti právě pozoruhodné cestě, jíž ke křesťanství jako takovému dospívá Kierkegaard coby autor spolu se svým čtenářem. Tato studie je svébytnou interpretací rozhodujícího úseku Kierkegaardovy filosofie, současně však přispívá k obecnějšímu tématu působnost
Tělesnost, časovost a prostorovost v mezilidské komunikaci a liturgii.___________________________________________________________________________________________________________________________________________ ilustrace: černobílé fotografie vazba: brožovaná formát: 19x15 cm, 168 stran rok vydání: 2017, vydání 1.___________________________________________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Studie se zabývá kategoriemi tělesnosti,
Myšlení a dílo Martina Heideggera je vystaveno opakovaným obviněním ze spolupráce s národním socialismem, ke kterému se nyní přidalo obvinění ze systematického antisemitismu, které se objevilo v souvislosti s vydáním jeho soukromých zápisníků známých pod označením „Černé sešity“. Samotné zápisníky by nevzbudily tolik pozornosti, kdyby jejich vydavatel, Peter Trawny, zároveň nepublikoval svou interpretující knihu o Heideggerovi a mýtu světového židovského spiknutí. Není povolanější autor než Friedrich-Wilh
Studie o projevech řeckého myšlení u jednotlivých literárních představitelů hellenistického židovstva, zejména Filóna Alexandrijského. Externí sklad - 048
Soubor šesti esejů tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem.______________________________________________________________________________________________________ podtitul: Studie k fenomenologii Jana Patočky název originálu: Le mouvement de l´existence. Études sur la phénoménologie de Jan Patočka překlad: Josef Fulka vazba: pevná bez přebalu formát: 21x14,5 cm, 166 stran rok vydání: 2016, vydání
Jako nová . Co nás čeká po smrti? Snad všechna světová náboženství věří v nějakou formu posmrtné existence, zatímco materialistické nauky před nás kladou perspektivu nicoty. Kolik pří se vedlo kolem nejspornější otázky lidské existence a jak málo důkazů přinesly! Knihy Raymonda Moodyho se krátce po vydání v USA staly světovými bestsellery. Autor v nich shrnul "vzpomínky" těch, kteří přežili svou klinickou smrt, a došel k pozoruhodnému zjištění - jejich prožitky při umírání byly takřka totožné a nevy
Jeden z nejlepších filosofů 20. století představuje myšlení zakladatelů fenomenologie.______________________________________________________________________________________________________ název originálu: En découvrant l´existence avec Husserl et Heidegger překlad: z francouzštiny přeložili Jan Bierhanzl, Josef Fulka a Karel Novotnývazba: pevná bez přebaluformát: 21x15 cm, 262 stranrok vydání: 2014, vydání
Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera. J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein). Pokouší se přitom domyslet a dovést do krajnosti jisté ohledy tohoto motivu, a to zvláště v souvislosti s řečí, konečností a časovostí. Ve druhé studii sleduje M. Pětová na zák
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek. Heideggerovo určení počátek se snaží pochopit pomocí toho, co autor označuje jako „anfängliches Denken“, tedy cestou sledování počátečního uchopení bytí. Těžiště práce proto spočívá v těch textech, v nichž se Heidegger zabývá mysliteli, které obvykle nazýváme presókratiky a které on sám ozna
Filosofické koncepce R. Descarta a I. Kanta spojuje chápání člověka jako na jedné straně konečné bytosti vyskytující se mezi ostatními jsoucny ve světě, na druhé straně však principu vlastních aktivit - a potud principu sebe sama. Společně jsou tematizovány proto, že z historického hlediska představují extrémy této pozice: Descartes je prvním myslitelem principiality konečného nitrosvětského subjektu, Kant završitelem vývoje tohoto pojímání člověka. Úlohou předkládané studie je vyzdvihnout vnitřní rozpory