Publikace pojednává o vzniku a vývoji Komunistické strany Československa v období první republiky se zaměřením na české země. V rámci jednotlivých kapitol je analyzováno profilování komunistické strany ve vazbě na komunistickou ideologii reprezentovanou Komunistickou internacionálou a jejím moskevským vedením. Stranou zájmu nezůstávají ani antisystémové rysy Komunistické strany Československa a jejich závislost a intenzita ve vztahu k mezinárodní a vnitropoliti
Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle. Hume se v ní soustředí zejména na výklad čtyř nepřímých vášní pýchy, studu, lásky a nenávisti v prožívání vlastního a cizího já (self). Neopomíjí přitom zdůraznit roli, kterou v tomto prožívání hraje zakoušení pocitů a postojů druhých vůči naší osobě a silná lidská tendence k vzájemnému srovnávání. Stejné výcho
Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle. Hume se v ní soustředí zejména na výklad čtyř nepřímých vášní pýchy, studu, lásky a nenávisti v prožívání vlastního a cizího já (self). Neopomíjí přitom zdůraznit roli, kterou v tomto prožívání hraje zakoušení pocitů a postojů druhých vůči naší osobě a silná lidská tendence k vzájemnému srovnávání. Stejné výcho
Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách. Objektivním přínosem pro filosofii a její budoucí vývoj by měl být podle Pexidrových předpokladů zejména soustavný ohled na vědecky zkoumané vlastnosti kognitivních stránek lidské psy
Obrazová publikace Trilogie, jejímž autorem je básník, překladatel a fotograf Tomáš Jacko, může být pro mnohé trochu oříškem. Na první pohled je zřejmé, že autor své inscenované snímky, vynikající technickou precizností a téměř magickou prací se světlem, nedává jen tak na odiv – řazení do tematických trojic naznačuje, že jejich prostřednictvím vypráví. Jenomže vyprávění si lze těžko představit bez příběhu, a budeme-li v trilogiích příběhy hledat, snadno se můžeme ocitnout ve slepé uličce. Ano, „příběhovos
Tato kniha je pozoruhodným pokusem o velmi neortodoxní učebnici základů lékařské etiky. Takový záměr klade na autora mimořádné nároky, kterým většina odborníků ne zcela dostojí: orientovat se alespoň v základech biologie a lékařství na straně jedné a znát alespoň základy filosofie a filosofického myšlení na straně druhé. Autorka publikace projevila značnou erudici v obou směrech a dovedla způsob výuky etiky ještě dál než jenom do pouhé roviny deskripce etických dilemat a
Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje.Každé z osmdesáti jazykovo-obrazových zastavení, z nichž publikace sestává, přitom poukazuje na problematičnost a nejednoznačnost jazyka i fotografie jako prostředků komunikace a popisu reality. Ne každou větu lze číst jen jedním způsobem, ne každá ústní promluva odpovídá jednoznačnému písemnému vyjádření
Předkládaná monografie se věnuje otázce složení Evropského parlamentu z hlediska zastoupení jednotlivých členských zemí Evropské unie. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena jednak z hlediska historického vývoje, jednak přináší analýzu současného stavu, a to včetně diskuse možných změn stávajícího mechanismu rozdělování mandátů. Publikace tak vyčerpávajícím způsobem zpracovává téma, které dosud nebylo v českém prostředí soustavněji a komplexněji zkoumáno, a může tedy slouž
Celá ediční řada Fontes Scientiae obsahuje celkem 5 knih a jsou to tituly - Bernard de Fontenelle - Rozhovory o mnohosti světů, Isaac Newton - Matematické principy přírodní filozofie, Galileo Galilei - Prubíř, Jacob Bernoulli - Umění odhadu a Johannes Kepler - Nová astronomie
Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků? Čtveřice autorů této knížky, každý po svém inspirován dílem německého historika umění Abyho M. Warburga, se po stopách těchto ratolestí vydává a v trojici vzájemně provázaných esejů podává svědectví jak o podivuhodných osudech legendárních aviatiků, ta
Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a vědce Reného Descarta (1596–1650). Fontenelle se v knize zabývá také otázkou existence mimozemských bytostí
Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele. Tato teorie umožňuje uchovat mnohá běžná přesvědčení o tom, že jsou lidé alespoň někdy ve svých rozhodnutích svobodní a že za ně tak nesou mravní odpovědnost. Na tom nic nemění ani narůstající poznání specializovaných věd, které rozšiřují naše poznatky o člověku, jeho vnitřním světě i společenské realitě, které je součástí. S touto svobodou
Johann Wolfgang von Goethe je znám jako přední představitel německé literární tradice a novověké evropské kultury vůbec. V německém prostředí už o něm existuje nepřeberné množství literatury, v Čechách však samozřejmost kontaktu s německou kulturou vedla v kombinaci s ostychem před šíří a složitostí děl jejích klíčových tvůrců paradoxně k tomu, že o tvůrcích německého osvícenství či romantismu, tak důležitých i pro české 19. století, dosud většinou ne
V předloženém svazku nabízíme překlad vybraných pasáží vrcholného díla Isaaca Newtona (1643–1727) Matematické principy přírodní filozofie (1687). Newton v něm završil vývoj raně novověké fyziky, astronomie a přírodní filozofie a představil nový obraz světa založený na matematice a fyzikálním pojmu gravitační síly. Náš výbor obsahuje předmluvy k Principům a úvodní části spisu, které definují hlavní fyzikální pojmy a vyslovují základní principy Newtonovy mechaniky. Př
Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru. Dílo obhajovalo Koperníkovu astronomii proti astronomickým, fyzikálním i teologickým argumentům odpůrců heliocentrismu. Především však zásadně změnilo dosavadní astronomickou teorii. Nejvýznamnější inovací bylo zavedení eliptických drah planet. Kromě toho Kepler zkoumal fyzikální příčiny pohybu planet, a tím udělal první krok na cestě k moderní astrofyzice. Naše kniha obsahuje str
