Moc. Pozoruhodné slovo. Geniální věrozvěst zlých časů Stefan Zweig napsal: „Moc má uhrančivý pohled Medúzy. Kdo pohlédne do její tváře, už se ve snaze o její získání nedokáže zastavit a lhostejné mu začnou být jakékoli zábrany.“ Přesně tím Zweig pojmenoval dobu, o níž v sedmi dramatických a čtivě napsaných kapitolách pojednává tato kniha. Krok za krokem je zde popsán čas, kdy se nacistické hnutí pomocí intrik a násilí dralo k moci, načež po jejím formálním získání likvidovalo své protivníky, omezovalo lid
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl. První hlavní oddíl obsahuje čtyři filosoficko-dějinné interpretace týkající se různých aspektů metafysického myšlení a pokusů o vyrovnávání se s ním, konkrétně jde o vztah dialogu a sofistiky u Platóna, dále o pojetí vkusu u Maimona a o dva náhledy na pojetí svobody u Kanta a Heideggera. Druhý hlavní oddíl přináší čt
Jestliže se současná historiografie vyznačuje rozmanitostí tematickou i metodologickou, hledáním nových interpretací zdánlivě pečlivě probádaných fenoménů a přesahem do jiných vědních oborů, pak tato kniha zcela odpovídá jejím požadavkům. Autor si stanovil za svůj cíl prozkoumat formování Napoleonova obrazu a jeho prezentaci, a to v souvislosti s utvářením empírového stylu ve Francii v letech 1802–1815. Za ústřední bod svého bádání si zvolil osobnost historiografií nejdř
Pozoruhodná sbírka básní rozehrává v několika vzájemně se prolínajících rovinách šachovou partii talentovaného autora s citlivým čtenářem. Jemnými náznaky s působivými zkratkami a neprobádanými stezkami zve k nahlédnutí do intimity člověka věčně pochybujícího, jehož láska postupně naplňuje samu sebe a všechny okolní světy. Rozšifrovat jednotlivé vrstvy, brilantně a s jemnou ironií vyskládané do nepředvídatelných tvarů, bude pak satisfakcí pro každou otevřenou mysl,
Tato básnická sbírka je inspirována lidmi dlouhodobě hospitalizovanými ve zdravotnických zařízeních s nálepkou psychiatrické diagnózy začínající písmenkem F. Jednotlivé texty reflektují rozbouřené nitro zlomených, zemdlených i snících básnických subjektů. Tyto zakleté bytosti komentují okolní dění i své vnitřní stavy, které oscilují mezi černým humorem, cynismem, ironií a bezbřehým zoufalstvím.
Domorodé jazyky, archaické kultury, lingvistická dobrodružství, výpravy napříč umlkajícím světem, mapování jazykové krajiny, severské runy a ságy, indiánské mýty, japonské šermířské básně. To jsou jen některá z témat, o kterých ve své nové publikaci vypráví český etnolingvista, cestovatel a spisovatel Miroslav Černý. Kniha má podobu cestopisných memoárů, v nichž autor líčí zdroje a vývoj svého zájmu o jazykové dějiny světa. Zároveň čtenáře provází po stopách těch, kteří
Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii. Tak se také stalo. Za deset let byla stavba hotová a v čele nového tržiště se skvělo její nádherné průčelí s bohatě zdobenou a třemi portály otevřenou předsíní. „Sál naší Paní“ je dodnes jedním ze symbolů města Norimberku. Mno
Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování. Zároveň se zde Schelling na malé ploše věnuje celému svému systému, a tedy obrovské šíři témat od ontologie, přes filosofii přírody až k filosofii ducha. Obě tyto okolnosti předurčují Stuttgartské předn
Předkládaná kniha odhaluje a srovnává, jakými způsoby se vytváří mocenské hierarchie v postkoloniálních společnostech. Zároveň se pokouší tyto hierarchie dekonstruovat, tedy odkrýt jejich výchozí předpoklady i následky. Takto ukazuje, že postkoloniální kontext je dodnes relevantním faktorem, který spoluutváří dění v asijských státech. Kniha se specificky zaměřuje na případové studie věnující se Číně, Indii, Japonsku, střední Asii a Madagaskaru jako entitě se silnými asijský
Kolektivní monografie Duch novin a jeho svět volně navazuje na tituly Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích 1918–1938 (MUP, Togga 2018) a Média v meziválečné publicistice (MUP, Togga 2019) a nabízí podrobnější pohled na nejvýraznější projev českého meziválečného myšlení o médiích – na časopis Duch novin. Kniha nabízí vedle původních statí věnujících se klíčovým tématům, jež Duch novin probíral, také výběr z významných statí, které v časopise za dobu jeho k
V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím. Když ovšem čteme tehdejší texty, jež využívají výrazy jako „common sense“, snadno se nám stane, že do nich budeme se samozřejmostí promítat naše současné rozumění, ve kterém bývá zásadní to, co už Immanuel Kant pohrdavě označil za „mínění davu“. Kniha sleduje, jak s pojmem zdravého rozumu vlastně zacházeli filosofové, převážně z osmnáctého století. O hlavních autorech, kterým jsou věnován
Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody. Východiskovým bodom k tomuto skúmaniu je podrobne sledovaný Heideggerov motív slobody z rokov 1927 – 1930. Z neho sa ukazuje, že zmysel slobody bazíruje na rozličnosti, ktorá neznamená len rôznosť jej výrazov, ako napr. ten existenciálny, či transcendentálny, ale taktiež jej založenie na pôvodnejšej ontologickej d
John N. Deely (1942–2017) byl americký sémiotik, filosof a historik a ačkoli je společně s U. Ecem pokládán za nejvýznamnějšího představitele sémiotiky druhé poloviny 20. století, není jeho dílo v našem prostředí dosud příliš známé.Jednou ze základních tezí, která proplouvá Deelyho dílem, je tvrzení, že člověk se od ostatních organismů odlišuje tím, že zatímco všechny organismy znaky používají, pouze člověk má schopnost vědět o tom, že znaky používá, a tedy též nahlížet samotnou jejich povahu.V tomto poje
V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. V přírodních a technických vědách docházelo k nebývalému rozvoji, ale filozofie jako by ustrnula na místě. Inspirováni pokrokem přírodních věd, usilovali mnozí filozofové dosáhnout takového pokroku i ve filozofii a udělat z ní skutečně vědeckou disciplínu. Tato snaha se také promítla do filozofie Lvovsko-varšavské školy. Zatímco její zakladatel Kazimierz Twardowski prosazoval jako metodu vědecké filozofie psychologii, jeden z&n
„Zlomek dnů“ je básnická prvotina malíře a sochaře Zdenka Hůly, je to kniha padesáti dvou obrazů-haiku, které vznikly během roku 2018 jako soubor maleb na papíře organicky propojených s textem v jeden výtvarný celek, v netradiční kaligrafii. Jednotlivé listy uchopují barvou, znakem a slovem jedinečný a sdílený prožitek 52 týdnů roku 2018.
