T. Borisov - 1951 Pověst ze života kmene Nivchů (Giljaků ), žijících při ústí řeky Amuru na pevnině a na ostrově Sachalinu, jejichž obyčeje, náboženství, písně a pověsti poznal autor jako účastník ethnografické výpravy do této oblasti. Pověst se váže na dobu budování prvních vztahů mezi Nivchy a Rusy, to je na léta 1650-1680.
Kamil Lhoták - Muž cvičící orla, 1965, litografie, 12x8,4 cm, signováno, volný list. V 60. letech vstupovaly do Lhotákových prací nové motivy. Jedním z nich bylo i vyobrazení plátěného orla, zachyceného v různých situacích. V tomto výjevu je orel přidržován dvěma muži po stranách a připravený ke startu na oblohu. Práce je vedena v soupisu grafického díla Kamila Lhotáka pod číslem 374.
Věnování , podtrhaná Uznávaný propagátor pozitivního myšlení, uvádí na symbolice orla jako odváženého, silného a svobodného vládce nebes principy úspěchu a návod, jak žít plnohodnotný život.
Mladý biolog odjede do krajů kolem Severního ledového moře ve východní Sibiři na průzkum záhadné sobí nemoci. Netuší, jaká dobrodružství ho čekají v tundře, kterou ho vede domorodý mladík Pinetaun. Málem uvíznou v ledech oceánu, zažijí mořskou povodeň i obrovský požár severského lesa - tajgy. Při svém putování najdou památky po dávných objevitelích Sibiře a narazí na stopy neznámého horského kmene, kterému vládne náčelník Modrý orel. Některé zvyky tajemného kmene upomínají na americké Indiány. Kdo jsou po
Nakladatel: Osvětova rada Československého Orla, Brno, 1948 Vazba: brožovaná, papírová, desky po krajích odřené, pomačkané, potrhané, celá kniha zahnědlá stářím, nerozřezaná vazba, stav knihy dostatečný Ilustrace: ISBN:
J. Tomeček - 1965 Asi deset metrů od Doležalovy studánky byla poměrně nedávno postavena další, která dostala jméno po slavném brněnském spisovateli Jaromírovi Tomečkovi, a i na ní je vyryt nápis-vzkaz: „Vlka živí nohy, orla křídla, člověka srdce .
J. Tomeček - 1965 Asi deset metrů od Doležalovy studánky byla poměrně nedávno postavena další, která dostala jméno po slavném brněnském spisovateli Jaromírovi Tomečkovi, a i na ní je vyryt nápis-vzkaz: „Vlka živí nohy, orla křídla, člověka srdce .
Strhující příběh velikána světových dějin, Ptolemaia, řeckého vojáka a egyptského faraóna, před námi otevírá dveře do světa již dávno přeživšího; staneme se svědky bolestného přerodu muže, který se stal legendou dvou odlišných světů. Musel se vzdát svých bohů, svých tradic, svého jazyka i jídla, které byl zvyklý jíst. V roce 332 př. n. l. skončila s příchodem vojsk Alexandra Velikého druhá perská okupace Egypta. Sám Alexandr byl Egypťany vnímán téměř jako Boží syn. Egyptská kultura jej nesmírně přitahoval