Maral nebo maralí kořen pochází původně ze Sibiře, odkud si získal i svůj název. Vyhledávají ho tam totiž jeleni maral, kterým jeho konzumace pomáhá přežít drsné zimní období. Rostlina se však maral nenazývá, jde o parchu saflorovou, kterou můžete najít také pod jménem parcha sibiřská. Díky svým lečivým účinkům si však vysloužila přízvisko ženšen sibiřský. V lidové medicíně jižní Sibiře se užívá po staletí.
Parchu byste si klidně mohli splést s bodlákem, se kterým má společné kulovité fialové květy. Na rozdíl od bodláku však na lodyze nenajdete ostny. I přesto, že je typický pro sibiřské oblasti, snadno jej vypěstujete i u nás a díky svému původu skvěle odolává mrazům.
Maral kořen je trvalka přes 1 metr vysoká. Mívá dřevnatější, horizontálně uložený oddenek, z něhož vyrůstají četné, slabší, pružné kořeny. Rostlina má obyčejně několik lodyh, které jsou nevětvené, rýhované a pavučinovitě ochlupené.
Maral kořen je trvalka přes 1 metr vysoká. Mívá dřevnatější, horizontálně uložený oddenek, z něhož vyrůstají četné, slabší, pružné kořeny. Rostlina má obyčejně několik lodyh, které jsou nevětvené, rýhované a pavučinovitě ochlupené.
Maral kořen je trvalka přes 1 metr vysoká. Mívá dřevnatější, horizontálně uložený oddenek, z něhož vyrůstají četné, slabší, pružné kořeny. Rostlina má obyčejně několik lodyh, které jsou nevětvené, rýhované a pavučinovitě ochlupené.
Maral kořen je trvalka přes 1 metr vysoká. Mívá dřevnatější, horizontálně uložený oddenek, z něhož vyrůstají četné, slabší, pružné kořeny. Rostlina má obyčejně několik lodyh, které jsou nevětvené, rýhované a pavučinovitě ochlupené.
Maral kořen je trvalka přes 1 metr vysoká. Mívá dřevnatější, horizontálně uložený oddenek, z něhož vyrůstají četné, slabší, pružné kořeny. Rostlina má obyčejně několik lodyh, které jsou nevětvené, rýhované a pavučinovitě ochlupené.
Maral nebo maralí kořen pochází původně ze Sibiře, odkud si získal i svůj název. Vyhledávají ho tam totiž jeleni maral, kterým jeho konzumace pomáhá přežít drsné zimní období. Rostlina se však maral nenazývá, jde o parchu saflorovou, kterou můžete najít také pod jménem parcha sibiřská. Díky svým lečivým účinkům si však vysloužila přízvisko ženšen sibiřský. V lidové medicíně jižní Sibiře se užívá po staletí. Parchu byste si klidně mohli splést s bodlákem, se kterým má společné kulovité fialové květy. Na ro
Maral nebo maralí kořen pochází původně ze Sibiře, odkud si získal i svůj název. Vyhledávají ho tam totiž jeleni maral, kterým jeho konzumace pomáhá přežít drsné zimní období. Rostlina se však maral nenazývá, jde o parchu saflorovou, kterou můžete najít také pod jménem parcha sibiřská. Díky svým lečivým účinkům si však vysloužila přízvisko ženšen sibiřský. V lidové medicíně jižní Sibiře se užívá po staletí. Parchu byste si klidně mohli splést s bodlákem, se kterým má společné kulovité fialové květy. Na ro
Maral nebo maralí kořen pochází původně ze Sibiře, odkud si získal i svůj název. Vyhledávají ho tam totiž jeleni maral, kterým jeho konzumace pomáhá přežít drsné zimní období. Rostlina se však maral nenazývá, jde o parchu saflorovou, kterou můžete najít také pod jménem parcha sibiřská. Díky svým lečivým účinkům si však vysloužila přízvisko ženšen sibiřský. V lidové medicíně jižní Sibiře se užívá po staletí. Parchu byste si klidně mohli splést s bodlákem, se kterým má společné kulovité fialové květy. Na ro
Maral nebo maralí kořen pochází původně ze Sibiře, odkud si získal i svůj název. Vyhledávají ho tam totiž jeleni maral, kterým jeho konzumace pomáhá přežít drsné zimní období. Rostlina se však maral nenazývá, jde o parchu saflorovou, kterou můžete najít také pod jménem parcha sibiřská. Díky svým lečivým účinkům si však vysloužila přízvisko ženšen sibiřský. V lidové medicíně jižní Sibiře se užívá po staletí. Parchu byste si klidně mohli splést s bodlákem, se kterým má společné kulovité fialové květy. Na ro
Kostival lékařský kořen se používá na další zpracování na masti nebo tinkturu. Kostivalová mast má výborné léčivé účinky na klouby, svaly, záněty žil, zlomeniny a pohmožděniny. Tato bylina je známá pro lékařské účinky už od 12. století a sbírá se hlavně kořen rostliny.
Pampeliška (smetánka) lékařská kořen se používá pro své léčivé účinky. Sušená pampeliška a sušený kořen pampelišky se používá na čaj. V současné době je vnímána spíše jako otravný plevel, ale jedná se účinnou léčivku jater a žlučníku.
Jehlice trnitá je kvetoucí keř původem ze Středomoří, Asie a Afriky. Daří se jí na prosluněných a spíše suchých místech mírného pásu Evropy. Z byliny se sbírá kořen, který se tradičně se používá při problémech s ledvinami a močovým měchýřem. Jehlice si v českém prostředí vysloužila nevábné přízvisko babí hněv. To zřejmě proto, že kdysi prý báby mrskaly jejími pruty nevěrné ženy.
Bedrník obecný je vytrvalá bylina, vysoká 20 až 80cm. Roste téměř v celé Evropě, u nás se vyskytuje hlavně v nížinách a podhorských oblastech. Najdete ho v sušších trávnících, vřesovištích, pastvinách apod. Kořen bedrníku se suší.
Reveň lékařská je známější pod názvem rebarbora. Některé její druhy se pěstují jako zelenina a pro použití v kuchyni se zpracovávají mladé řapíky, které mají specifickou kyselou chuť a jsou tak skvělou přísadou do moučníků. Kořen rebarbory však obsahuje mnoho účinných látek, které pomáhají především při průjmu a zácpě a celkovém pročištění trávicího traktu. Zajímavostí je, že při malých dávkách se dostavuje účinek obsažených tříslovin a kořen tak staví průjmová onemocnění a při větších dávkách se uplatňuj
Ženšen pravý je světoznámý pro své blahodárné léčivé vlastnosti. Tato bylina z čeledi aralkovitých pochází z Číny, Koreje a Ruska, kde jí jsou připisovány také magické vlastnosti. Možná kvůli tomu, že onen léčebný kořen připomíná svým tvarem lidské tělo. Díky tomu dostal i svůj název Ginseng (v překladu ženšen), který je složen ze slov „shen“ a „seng“, tedy člověk a kořen. Už z toho si můžeme odvodit, že má bylina příznivý vliv na celé tělo. A to je částečně pravda.