J. Obenberger - 1938 Knížka vede mladého čtenáře na poutavou a poučnou cestu zajímavostmi přírody: vypráví o životě v hlubinách moří, o nejpodivnějších obranných opatřeních různých živočichů, o tvorech dávno vymřelých nebo nyní vymírajících, o obrech a trpaslících v přírodě.
Sourozenci Zlata, Šafránka, Indigo a Růža jsou stejně barvití jako vzorník barev, který visí u nich v kuchyni na zdi a podle něhož jim maminka výtvarnice vybírala jména. Šafránce je divné, proč její jméno na vzorníku chybí, a nakonec zjistí, že byla adoptována. Tím začíná její ztřeštěné pátrání po vlastní minulosti a hlavně po kamenném andělovi, kterého si pamatuje ze svých snů. Externí sklad - 068
vazba tvrdá s obálkou, jako nové, velký formát 304 stran
Příroda - rok 1924, roč. XVII. číslo 1. (str. 1-48) číslo 2. (str. 49-88) číslo 3-4. (str. 89-168) číslo 5. (str. 168-216) číslo 6. (str. 217-248) číslo 7. (str. 249-292) číslo 8.-9. (str. 293-372) číslo 10. (str. 373-412)
vazba tvrdá s obálkou, ta je poškozená, kniha zachovalá 1. vydání, náklad 20 000, 408 stran Významný francouzský zoolog shrnuje ve své knize výsledky dlouholetého studia věnovaného příčinám mizení a vymírání rostlinných...
J. Noha - 1987 Člověk je tvorem zapeklitě složitým, však je také pánem tvorstva. Asi proto příroda zakódovala v lidském těle tolik podivuhodných záhad, že dá lékařům dodnes spoustu práce se v nich vůbec vyznat
J. Noha - 1987 Člověk je tvorem zapeklitě složitým, však je také pánem tvorstva. Asi proto příroda zakódovala v lidském těle tolik podivuhodných záhad, že dá lékařům dodnes spoustu práce se v nich vůbec vyznat
J. Noha - 1987 Člověk je tvorem zapeklitě složitým, však je také pánem tvorstva. Asi proto příroda zakódovala v lidském těle tolik podivuhodných záhad, že dá lékařům dodnes spoustu práce se v nich vůbec vyznat
Příroda r. 1917 ročník XVI., 1917 číslo 1. (str. 1-40) r. 1911 ročník X., říjen 1911, číslo 1 (str. 1-40) ročník X., listopad 1911, číslo 2 (str. 41-80) ročník X., prosinec 1911, číslo 3 (str. 81-120) ročník X., leden 1912, číslo 4 (str. 121-160) ročník X., únor 1912, číslo 5 (str. 161-200) ročník X., březen 1912, číslo 6 (str. 201-244) ročník X., duben 1912, číslo 7 (str. 245-284) ročník X., květen 1912, číslo 8 (str. 285-324) Příroda a škola r. 1911 ročník X., říjen 1911, číslo 1 (str. 1
vazba tvrdá s obálkou, pěkné 238 stran, ve slovenštině Kapitoly: Kozmetika, Krása a zdravie, Z histórie kozmetiky, Svet vôní, Ktoré časti rastlín a v akej forme sa používajú, Rastliny vo výrobe moderných kozmetických prípravkov, ...
vazba tvrdá, lamino, pěkné vydání, 184 stran Kniha o různých způsobech předpovídání budoucnosti, mluvení s duchy apod...
Jean Dorst - 1985 Významný francouzský zoolog, spolupracovník Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Shrnuje ve své knize výsledky dlouholetého studia věnovaného příčinám mizení a vymírání rostlinných i živočišných druhů v souvislosti s civilizační a kolonizační činností člověka.
Jean Dorst - 1985 Významný francouzský zoolog, spolupracovník Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Shrnuje ve své knize výsledky dlouholetého studia věnovaného příčinám mizení a vymírání rostlinných i živočišných druhů v souvislosti s civilizační a kolonizační činností člověka.
Tatry-príroda. Reprezentativní publikace o horách,jejich historii,obyvatelstvu,flóře,fauně,zajímavostech.648 stran,4000g. Slovenská verze.
Představení všech možných důvodů, proč brát ohled na přírodu. podtitul: Proč brát morální ohledy na přírodu?vazba: pevná bez přebaluformát: 20x13,5 cm, 196 stranrok vydání: 2011, vydání 1. Anotace: Vztah člověka k přírodě je tématem povýtce aktuálním již proto, že dopady našeho zacházení s přírodou pociťujeme čím dál silněji. Skutečné morální jednání nemůže být založené pouze na prospěchu či ekonomických důvodech. O jaké důvody by mělo jít, to je tématem knihy Etika a příroda.Autorka představuje
Ochránce přírody a ekolog Michael Mehta Webster přináší poselství o existenci přirozeného efektu spásy, jímž příroda disponuje a jemuž člověk může v případě nutnosti tu a tam trochu pomoci, a poselství, podle něhož příroda není muzeem výtvarného umění. Taková představa je založena na zjevně mylném předpokladu, že se příroda nemění, pakliže do ní lidé nezasahují. Na základě nesčetných dokladů se můžeme přesvědčit, že takové tvrzení se nezakládá na pravdě. Fosilní záznam dokazuje, že se život po milia