Dva kolegové-objevitelé. Muž a žena. Němec a Židovka.Píše se prosinec 1946 a Otto Hahn se právě na chystá na vrchol své kariéry – převzetí Nobelovy ceny za chemii. Předtím ho ještě čeká setkání s Lisou Meitnerovou, jeho bývalou nejbližší spolupracovnicí. Ve 30. letech společně pronikali do tajemství atomu, pak ale do jejich životů vstoupily dějiny. A Lise teď stojí naproti němu a ptá se, komu náleží cena, kterou má Otto převzít.Původně oba chtěli jen nerušeně bádat. Jenže objevit v hitlerovském Německu něco tak převratného jako jaderné štěpení muselo pro život každého z nich nutně přinést dalekosáhlé důsledky. Zmocnily se jich síly dějin. Necelých sedm let po objevu přišla Hirošima. Co to má s oběma vynálezci společného? Co to pro ně znamená? Jen jeden z nich je nominován na Nobelovu cenu za jejich společnou práci – byla opravdu společná a rovnocenná, nebo ne? Dva názory postavené proti sobě.Zpočátku klidný rozhovor se odehrává po letech odloučení. Osm let, které Otto prožil v hitlerovském Německu a Lise v nucené emigraci ve Švédsku, je zdrojem napětí a předmětem rozhovoru, jenž se odehrává v apartmá luxusního stockholmského hotelu. A brzy přechází v nelítostné zúčtování, které má fáze jako šachová partie. Kdo dokáže druhého lépe vyvést z rovnováhy nevyvratitelnými argumenty?V této útlé knize o jednom zásadním soukromém střetnutí Cyril Gely, autor divadelní hry Diplomacie (jejíž filmová adaptace vynesla Volkeru Schlöndorffovi Césara), s dramatickou virtuozitou a zkratkou konfrontuje pravdu každého z obou vědců. Jako by rozštěpil atom jednoho vztahu...
Neurovědec Adrian Owen učinil se svým týmem převratný objev. Prokázal, že vážně poškozený mozek některých nehybných a nereagujících pacientů vykazuje při snímkování funkční magnetickou rezonancí zřetelnou aktivitu. Statisticky se to týká téměř každého pátého pacienta ve vegetativním stavu. Objev vědci poprvé publikovali v časopisu Science. Soumračný svět vědomí těchto pacientů – kdesi mezi životem a smrtí – nazval Owen „šerá zóna“. Lidé, kteří tuto soumračnou zónu obývají, jsou často považováni za
Neurovědec Adrian Owen učinil se svým týmem převratný objev. Prokázal, že vážně poškozený mozek některých nehybných a nereagujících pacientů vykazuje při snímkování funkční magnetickou rezonancí zřetelnou aktivitu. Statisticky se to týká téměř každého pátého pacienta ve vegetativním stavu. Objev vědci poprvé publikovali v časopisu Science. Soumračný svět vědomí těchto pacientů – kdesi mezi životem a smrtí – nazval Owen „šerá zóna“. Lidé, kteří tuto soumračnou zónu obývají, jsou často považováni za
J. Lee Carrell - 2008 Kate Stanleyová prožívá vrcholné okamžiky svého života – režíruje představení Hamleta v nově zrekonstruovaném divadle Svět v Londýně. Odpoledne před premiérou ji navštíví dávná přítelkyně Roz, výstřední harvardská profesorka, a předá jí krabičku ve zlatém papíru, která má obsahovat převratný objev. Ovšem než Kate stačí vyzvědět, oč se jedná, vyhoří divadlo do základů a Roz je zavražděna způsobem, který nikoli náhodou připomíná smrt Hamletova otce. V krabičce najde Kate první dílek
Je to sice jen náhoda, ale podivuhodná. V době, kdy autor dokončil rukopis o Hippalovi a odevzdal jej nakladatelství, objevili a odkryli dva američtí archeologové, W. Wendrich a S. Sidebotham, přesně ta místa, o nichž se autor HIPPALA zmiňuje a která jsou v knize popisována: Myos Hormos, Berenice a další. Podle L. Cassena, profesora University of New York, „je báječné mít archeologické důkazy pro to, o čem vyprávějí texty.“ (International Herald Tribune, 11.7.2002).Historický román líčí převratný objev, k
Je to sice jen náhoda, ale podivuhodná. V době, kdy autor dokončil rukopis o Hippalovi a odevzdal jej nakladatelství, objevili a odkryli dva američtí archeologové, W. Wendrich a S. Sidebotham, přesně ta místa, o nichž se autor HIPPALA zmiňuje a která jsou v knize popisována: Myos Hormos, Berenice a další. Podle L. Cassena, profesora University of New York, „je báječné mít archeologické důkazy pro to, o čem vyprávějí texty.“ (International Herald Tribune, 11.7.2002).Historický román líčí převratný objev, k
G. Sviridov - 1979 Když byla na Západní Sibiři odkryta obrovská ložiska nafty, hovořilo se o této události jako o skutečném objevu století. Mezi sovětskými vědci i praktiky nebylo mnoho těch, kteří věřili, že sibiřská tajga skrývá ve svém nitru opravdové bohatství.
G. Sviridov - 1979 Když byla na Západní Sibiři odkryta obrovská ložiska nafty, hovořilo se o této události jako o skutečném objevu století. Mezi sovětskými vědci i praktiky nebylo mnoho těch, kteří věřili, že sibiřská tajga skrývá ve svém nitru opravdové bohatství. G. Sviridov vylíčil v tomto románu složitou životní pouť mladého geologa.
G. Sviridov - 1979 Když byla na Západní Sibiři odkryta obrovská ložiska nafty, hovořilo se o této události jako o skutečném objevu století. Mezi sovětskými vědci i praktiky nebylo mnoho těch, kteří věřili, že sibiřská tajga skrývá ve svém nitru opravdové bohatství. G. Sviridov vylíčil v tomto románu složitou životní pouť mladého geologa Farmana Dalman.
G. Sviridov - 1979 Přebal na několika místech lehce natržen. Když byla na Západní Sibiři odkryta obrovská ložiska nafty, hovořilo se o této události jako o skutečném objevu století. Mezi sovětskými vědci i praktiky nebylo mnoho těch, kteří věřili, že sibiřská tajga skrývá ve svém nitru opravdové bohatství. G. Sviridov vylíčil v tomto románu složitou životní pouť mladého geologa.
G. Sviridov - 1979 Když byla na Západní Sibiři odkryta obrovská ložiska nafty, hovořilo se o této události jako o skutečném objevu století. Mezi sovětskými vědci i praktiky nebylo mnoho těch, kteří věřili, že sibiřská tajga skrývá ve svém nitru opravdové bohatství. G. Sviridov vylíčil v tomto románu složitou životní pouť mladého geologa Farmana Dalmanova, optimistického nadšence, který je přesvědčen o tom, že neprobádanou Sibiř čeká slavná budoucnost.
Význam bakterií pro vývoj imunitního systému vašeho dítěte Je v pořádku, aby vaše děti jedly špínu? To je jen jedna z mnoha otázek rodičů po celém světě, na kterou se Gilbert a Knight snaží ve své knize odpovědět. „Můj dvouletý syn má neustále zánět středního ucha. Mám mu dávat antibiotika, nebo probiotika?“; „Slyšela jsem, že astma mého syna je způsobeno nedostatkem bakteriálních kultur. Je to pravda, a pokud ano, co mám dělat?“ Když tyto otázky zadáte do Googlu, budete zahlceni spoustou protichůdných od
J. Verne - 1966 Děj románu začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o jakémsi mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Tímto úkazem se zabývali i vědci. Jedni říkali, že je to ponorka a druzí tvrdili, že se jedná o dosud neznámého tvora. Nakonec Američané vyslali na moře fregatu Abraham Lincoln, která měla za úkol záhadu vyjasnit.
Vyprávění o S.P. Koroljovovi - vědci, který lidstvu otevřel bránu do vesmíru.
vazba měkká, zachovalé 204 stran Tým špičkových pracovníků, kteří provádí experimenty s kyselinou deoxyribonukleovou dospěl k nečekanému objevu. Vědci objevili možnost, jak zvýšit IQ u řady ...
F. Edwards - 1994 Toto pokračování pentalogie přináší dalších 48 vzrušujících a zajímavých příběhů, s převážně otevřeným koncem , nad jejichž řešením si vědci i laici dosud lámou hlavu.