Skupina stylově upomíná na byvší skupinu Dunaj. Koneckonců i psavec freemusicu napsal: Míchání vokálů, kytara prokousávající se od své čisté podoby přes echovaný zvuk až ke zdeformované stěně, precizní nápaditá rytmika a tento celek nezřídka osvěžují různé elektronické zvuky. Avšak ani zdaleka to nedokáže popsat množství nálad, nápadů a sledovat všechny složité mnohovrstevné fraktály, do kterých se rozvíjejí první tóny každé písně. Texty jsou podobně intimní jako kdysi Dunaji. Podivně výpravné rýmy tvoří originální svět, jež láká k nahlédnutí, pak prostrčení prstíku a nakonec k proniknutí do krajiny za zrcadlem. Je to tak trochu jako výlet do Zóny v Tarkovského Stalkerovi. Závěrečné přiznání pocty Jiřímu Kolšovskému v písni Venus jen zatlačí poslední kolečko na své místo .