Martin Heidegger patří k nejjasnozřivějším filozofům 20. století. Především jeho kritika vědotechniky předběhla svou dobu a stává se aktuální právě dnes. Hempelova studie se zabývá Heideggerovým filozofickým vývojem, který vyústil ve výslovný zájem o východní myšlení. Oproti populárním hnutím typu New Age však vychází Heideggerovo myšlení ze západní tradice a hloubkou svého založení samo brání laciným analogiím mezi Východem a Západem. Kniha je komplementární k titulu Beckett a zen.
Externí sklad - 048
Jeden z nejlepších filosofů 20. století představuje myšlení zakladatelů fenomenologie.______________________________________________________________________________________________________ název originálu: En découvrant l´existence avec Husserl et Heidegger překlad: z francouzštiny přeložili Jan Bierhanzl, Josef Fulka a Karel Novotnývazba: pevná bez přebaluformát: 21x15 cm, 262 stranrok vydání: 2014, vydání
Každá filosofie, snažící se plně porozumět člověku a jeho vztahu ke světu, se musí vyrovnat se zvláštním fenoménem, jímž je umění. Tato kniha si neklade za cíl podat celkový přehled filosofických teorií umění, nabízí však některé současné, i historicky vlivné, odpovědi na otázku, jakou roli hraje umění v našem světě a zda je tato role nenahraditelná. Obrací se přitom jak k obecným koncepcím umění u významných filosofů (Platón, Kant, Schelling, Nietzsche, Heidegger, Benjamin, Arendtová, Merleau-Ponty, Lyot
V Ročence pro filosofii a fenomenologický výzkum pro rok 2017 čtenář nalezne krom statí vzešlých ze samostatného bádání autorů (Vincent Blanchet, Taťána Petříčková, Richard Zika, Robert Kanócz) studie sjednocované třemi tematickými okruhy: problémem původu a podstaty zla, problémem vztahu umění a myšlení a problémem bytostného určení člověka. Je tomu tak proto, že jednotlivé studie vznikly jako výsledky společných workshopů a následných bádání na FHS UK, v případě okruhu třetího bádání doktorantského. Roč
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek. Heideggerovo určení počátek se snaží pochopit pomocí toho, co autor označuje jako „anfängliches Denken“, tedy cestou sledování počátečního uchopení bytí. Těžiště práce proto spočívá v těch textech, v nichž se Heidegger zabývá mysliteli, které obvykle nazýváme presókratiky a které on sám ozna
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně sou
Studie Jest duše cizinkou na této zemi sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken), které se nás v pozdní fázi svého života Heidegger pokouší znovu naučit, k problému bohů, božství a křesťanství. Studie proto zprvu objasňuje, co pro Heideggera znamená, že zkušenost (Er-fahrung) je cesta (Weg). Odloučenost pak představuje jako stezku (Pfad) na této cestě, jako stezku posvátnou duchovní nocí (heilige Nacht), st
Kniha analyzuje málo probádanou fázi myšlení německého filosofa Martina Heideggera, během které se formovaly jeho úvahy týkající se moderní techniky a vědy, jež ho proslavily po druhé světové válce. Heidegger určuje bytostnou povahu techniky termínem Machenschaft, který lze kvůli významovému určení „moc“ a „zhotovování“, jež se ozývají v tomto německém slově, souhrnně tlumočit jakožto „disponující zhotovenost“. Mocenský a manipulativní rys techniky odkazuje k vůdčí roli univerzálního metafysického princip
Kniha analyzuje málo probádanou fázi myšlení německého filosofa Martina Heideggera, během které se formovaly jeho úvahy týkající se moderní techniky a vědy, jež ho proslavily po druhé světové válce. Heidegger určuje bytostnou povahu techniky termínem Machenschaft, který lze kvůli významovému určení „moc“ a „zhotovování“, jež se ozývají v tomto německém slově, souhrnně tlumočit jakožto „disponující zhotovenost“. Mocenský a manipulativní rys techniky odkazuje k vůdčí roli univerzálního metafysického princip
Filosofie se rodí v dialogu a pouze v něm zůstává nadále živá. Klást otázky patří k základnímu étosu opravdové filosofické práce, která se nesmí zastavit před žádnou autoritou. Klást filosofické otázky Martinu Heideggerovi se často však redukuje na (vposled oprávněné) morální a politické ostouzení, obviňování a odmítání bez samotného zabývání se záležitostí jeho myšlení. Nicméně politické pohoršení tak při vší legitimnosti mnohdy slouží pouze jako alibismus maskující skutečnou neochotu či neschopnost zabý
Fenomenologická ročenka 2019 navazuje na předchozích osm ročníků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum, která vycházela mezi léty 2011–2018 a jejímiž vydavateli postupně byli Aleš Novák a Ladislav Benyovszky. Přistoupili jsme nejen k praktičtějšímu zkrácení názvu, ale i k implementaci elementárních standardů pro vydávání akademických textů, a to jednak formou zřízení redakční rady ročenky, jednak standardizovaným procesem anonymního posouzení textů, který sluje