EXTERIÉR PLEMENNÉ KLISNY 1922 NĚMECKY, 192 STRAN. LISTY ZAŽLOUTLÉ, VAZBA DROBNĚ OPOTŘEBOVANÁ, RARITOU JE RAZÍTKO UVNITŘ PUBLIKACE. PODROBNÉ INFORMACE O KNIZE VIZ FOTOGRAFIE.
JEZDEC A CHOVATEL - ÚNOR 1947 - A4 HORŠÍ STAV, DESKY ODDĚLENY, UVNITŘ ŠMOUHY, PŘI OKRAJÍCH POTRHÁNO, VHODNÉ JAKO DOPLNĚK DO ROČNÍKU, POKUD VÁM PRÁVĚ TOTO ČÍSLO SCHÁZÍ.
Německý průvodce z roku 1922 Externí sklad - 056
Set knih Německý ovčák a Plemenné standardy užitkových psů za výhodnou cenu.
Set knih Kynologická příručka a Plemenné standardy užitkových psů za výhodnou cenu.
Set knih Pachové práce služebních psů a Plemenné standardy užitkových psů za výhodnou cenu.
PROF. E. VIERWEGER: ZÁMEČNÍCKÉ PRÁCE, PŘELOŽIL A. SCHULZ, PLZEŇ 1922, 136 STRAN, 662 VYOBRAZENÍ, A6, BROŽ, ČETNÉ SKVRNY A POMAČKÁNÍ. PŘESTO VHODNÉ DO SBÍRKY PRO NĚKOHO, KDO KNIZE A ZEJMÉNA JEJÍMU OBSAHU, DÁ DRUHÝ ŽIVOT.
FR. DVOŘÁČEK: CHOV KONÍ, PRAHA 1922, PŮVODNÍ BROŽ, POŠKOZENO, PROSÍM, ČTĚTE POPISEK. DROBNÉ SKVRNKY, FORMÁT MENŠÍ A5, PŮVODNĚ 96 STRAN, V KNIZE BOHŽEL CHYBÍ STRANY (48-68), PROTOŽE VAZBA JE ZCELA ROZPADLÁ.CENA ZOHLEDŇUJE STAV. VHODNÉ PRO ZACHRÁNCE.
Bratři František Štětka a Ludvík Štětka: Chov, výcvik a vedení ohaře, Praha 1922, původní sešit s obálkou, listy zažloutlé. Královské Vinohrady: Česká myslivost 1922, 38 stran. Raritní titul do sbírky.
Kniha Plemenné standardy užitkových psů je reprízou jejího 1. vydání z roku 1954, což je patrné nejen z pravopisu, ale i z odborných názvu plemen. Zájemci o kynologii tuto práci využijí i dnes, protože podává úplný, soustavný a jednotný přehled plemenných znaku (standardu) několika desítekčistokrevných plemen psu ovčáckých, služebních, loveckých i drobných s podrobným popisem. Duležitým doplňkěm textové části knihy jsou barevné reprodukce služebních a loveckých plemen psů, ostatní plemena jsou zachycena f
Bratři František Štětka a Ludvík Štětka: Chov, výcvik a vedení ohaře, Praha 1922, občasné skvrnky, listy zažloutlé. Královské Vinohrady: Česká myslivost 1922, 38 stran. Bez obálky, přesto raritní titul do sbírky.
Filosofská historie - 1922 ? - RAŽENÁ KOŽENÁ VAZBA S KARTONEM, HORNÍ OŘÍZKA ZLACENÁ - TŘETÍ ILUSTROVANÉ VYDÁNÍ, CELKEM JEDENÁCTÉ. VELMI PĚKNÝ STAV. VHODNÉ PRO NĚKOHO, KDO HLEDÁ LUXUSNÍ VYDÁNÍ.
Fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). _______________________________________________________________________________________________ vazba: pevná bez přebalu formát: 20x14,5 cm, 222 stran rok vydání: 2017, vydání 1._______________________________________________________________________________________________ Anotace: Ústředním tématem knihy je fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). V první kapitole jsou nastíněny
Karel I. (1887–1922), poslední z českých králů (1916–1918), byl Habsburk i potomek Přemyslovců. V mládí sloužil u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi, dobře mluvil česky a brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Čechy měl rád, rád sem zajížděl a pozitivní vztah k zemím i lidu Koruny svatováclavské si zachoval až do své předčasné smrti ve vyhnanství na ostrově Madeira v roce 1922. V roce 2004 jej papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným a v dlouhé řadě čes
Karel I. (1887–1922), poslední z českých králů (1916–1918), byl Habsburk i potomek Přemyslovců. V mládí sloužil u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi, dobře mluvil česky a brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Čechy měl rád, rád sem zajížděl a pozitivní vztah k zemím i lidu Koruny svatováclavské si zachoval až do své předčasné smrti ve vyhnanství na ostrově Madeira v roce 1922. V roce 2004 jej papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným a v dlouhé řadě čes
Karel I. (1887–1922), poslední z českých králů (1916–1918), byl Habsburk i potomek Přemyslovců. V mládí sloužil u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi, dobře mluvil česky a brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Čechy měl rád, rád sem zajížděl a pozitivní vztah k zemím i lidu Koruny svatováclavské si zachoval až do své předčasné smrti ve vyhnanství na ostrově Madeira v roce 1922. V roce 2004 jej papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným a v dlouhé řadě čes