Pečlivý až pedantický, hluboce věřící, lidmi ve svém okolí ceněný, ale trochu nudný účetní Adolf Karl Eichmann, zaměstnanec elektrotechnického závodu v porýnském Solingenu, městě proslaveném výrobou a zpracováváním oceli, byl kromě jiných předností i nadmíru plodným mužem. V rodině přišlo na svět celkem osm dětí: sedm chlapců a jedna dívka. Nejstaršímu z potomků mužského pohlaví, narozenému ve znamení Ryb dne 19. března 1906, bylo jako projev naděje v synův životní úspěch přiděleno otcovo křestní jméno, tedy Adolf. Upřesněněji: Adolf Otto. „Otce jsem uznával v nejvyšší možné míře. Byl pro mne bezvýhradnou autoritou,“ svěří se Adolf Otto Eichmann po mnoha desetiletích. Víra v bezvýhradnou autoritu.. Nelze ji nevnímat jako ústřední hnací sílu v zavrženíhodném životě tohoto muže. Vždy a všude se tím bude přiznávaně řídit. Od počátku až do konce, doslovného konce. V době, kdy třetí říše vítězila na všech frontách a chystalo se konečné řešení židovské otázky, což nebylo nic jiného než plán na zavraždění více než deseti milionů lidských bytostí. A stejně tak na sklonku nacistické éry, kdy v Sověty obklíčené Budapešti usiloval o likvidaci desetitisíců zdejších Židů a Raoulu Wallenbergovi, švédskému diplomatovi, který se snažil o jejich záchranu, vmetl do tváře svou vražednou mantru: „Vůdce mě pověřil tímto očistným posláním a já je hodlám za všech okolností splnit.“ Ještě zásadněji se vyjádřil pár týdnů před koncem války: „Plnil jsem dějinný úkol. Pocit, že mám na svědomím pět milionů Židů mě naplňuje tak neobyčejným uspokojením, že půjdu do pekla spokojen.“ Pak ovšem nadešly jiné časy. Takže o šestnáct let později, kdy se před izraelským soudem už zcela aktuálně řešila otázka Eichmannovy osobní „cesty do pekla“, prohlásil: „Budete se možná smát, ale věřím v Boha, v Otce a Ducha svatého. Nebylo mojí touhou zabíjet lidi. Kdybych ale měl splnit rozkaz velitele koncentračního tábora k zabití jakéhokoli množství Židů plynem či zastřelením, nezaváhal bych nad splněním tohoto rozkazu ani na minutu.“ Takhle – od rozkazu k rozkazu – se ubíral život Adolfa Eichmanna. Lemovaný utrpením a smrtí nesčetného množství nevinných lidí.
Tři osudy a jeden proces: pohled do zákulísí nacistického vyhlazovacího programu
Eseje odsuzující snahy o změnu historie a popírání holocaustu._________________________________________________________________________________________________________ podtitul: „Papírový Eichmann“ a jiné eseje o revizionismunázev originálu: La assassins de la mémoirepřeklad: z francouzštiny přeložil Čestmír Pelikánvazba: brožovanáformát: 20x13,5 cm, 222 stranrok vydání: 2013, vydání 1._________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Eseje
Karl Wolff, úspěšný obchodní a reklamní zástupce. Ale také Karl Wolff, bývalý SS-obergruppenführer a generál Waffen-SS, pobočník říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, šéf jeho osobního štábu, spojovací důstojník SS v Hitlerově hlavním stanu, ke konci války pak nejvyšší velitel SS a policie na Němci ovládaném území Itálie. Jeho náhlé zatčení v lednu 1962 nezůstalo bez ohlasu. Kromě dopadení a únosu Adolfa Eichmanna z Argentiny do Izraele žádná podobná událost nepřipoutala k sobě takovou pozornost. Mnozí p
Petrolejové svítilny / Petrolejové lampy Román, který jest první samostatnou částí cyklu románů z maloíměstkého prostřed. Autor zvolil pro knihu název Petrolejové svítilny . Nakladatel s ohledem na lidovou edici, v níž román vychází, pro první vydání název změnil.
Kolektiv autorů - 1967 Přehledná příručka obsáhla období od počátků lidstva do r. 1963. Zahrnuje nejen dějiny evropské, jak bylo dosud zvykem, ale i dějiny ostatních kontinentů. Osvětluje jak politické dějiny, tak i dějiny sociálních hnutí a dějiny kulturní. Nejzevrubněji probírá události moderní, a to od vypuknutí první světové války.
Kolektiv autorů - 1967 Přehledná příručka obsáhla období od počátků lidstva do r. 1963. Zahrnuje nejen dějiny evropské, jak bylo dosud zvykem, ale i dějiny ostatních kontinentů. Osvětluje jak politické dějiny, tak i dějiny sociálních hnutí a dějiny kulturní. Nejzevrubněji probírá události moderní, a to od vypuknutí první světové války.
Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je pol
DRAMATICKÉ PŘÍBĚHY ZE ZÁKULISÍ HISTORIE „Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomkům, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet. Zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek Roman Cílek se o to ve svých knihách snaží již mnoho let, a ani tentokrát nás je
vazba tvrdá s obálkou, jako nové 246 stran Román jedné z trojice nejvýraznějších mladých amerických spisovatelů (vedle Davea Eggerse a Jonathana Safrona Foera). Nestává se často, aby teprve druhý román sotva třicetileté ženy ...
DRAMATICKÉ PŘÍBĚHY ZE ZÁKULISÍ HISTORIE „Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomkům, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet. Zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek Roman Cílek se o to ve svých knihách snaží již mnoho let, a ani tentokrát nás je
K. Poláček - 1956 Román Hlavní přelíčení je první literární prací, v níž se humorista K. Poláček vydal do oblasti tzv. vážné prózy. Za námět pro svůj román si zvolil skutečný soudní proces, vraždu služebné, který už před časem jako soudní zpravodaj popsal v Českém slově.
K. Poláček - 1969 Román Hlavní přelíčení je první literární prací, v níž se humorista K. Poláček vydal do oblasti tzv. vážné prózy. Za námět pro svůj román si zvolil skutečný soudní proces, vraždu služebné, který už před časem jako soudní zpravodaj popsal v Českém slově.
Fortuna 1992, 1993, I. Dějiny lidských civilizací od pravěku do poloviny 17. století, II. Dějiny lidských civilizací od poloviny 17. století po současnost.
Doposud opomíjený urbanista a architekt východočeské moderny Oldřich Liška (1881–1959).___________________________________________________________________________ ilustrace: černobílé a barevné fotografie vazba: pevná bez přebalu formát: 23,5x16 cm, 240 stran rok vydání: 2019, vydání 1._______________________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Významný, avšak doposud opomíjený urbanista, výtvarný návrhář a architekt východočeské
vazba měkká, jako nové 100 stran ... a další detektivní povídky...