Žijeme opravdu v době jedové? Odpovědi na tuto a mnoho dalších otázek inspirovaných knihou Doba jedová autorů Anny Strunecké a Jiřího Patočky přináší publikace Doba jedová 2. Autoři nabízejí čtenářům poutavé čtení o běžných nápojích, nových typech potravin i o úskalích a rizicích konzumace sladkostí. Strunecká a Patočka, odborníci na biochemii, toxikologii, neurofarmakologii a biomedicínu, čtenářům opět srozumitelným a jasným způsobem přibližují nejnovější poznatky o rakovině a nemocech z léčení a věnují
Žijeme opravdu v době jedové? Odpovědi na tuto a mnoho dalších otázek inspirovaných knihou Doba jedová autorů Anny Strunecké a Jiřího Patočky přináší publikace Doba jedová 2. Autoři nabízejí čtenářům poutavé čtení o běžných nápojích, nových typech potravin i o úskalích a rizicích konzumace sladkostí. Strunecká a Patočka, odborníci na biochemii, toxikologii, neurofarmakologii a biomedicínu, čtenářům opět srozumitelným a jasným způsobem přibližují nejnovější poznatky o rakovině a nemocech z léčení a věnu
Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné. Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v
Olovo ve rtěnkách? 1,4-dioxan v dětských mýdlech? Uhelný dehet v šamponech? Je to vůbec možné?! Roku 2000 Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA oznámila, že těla amerických žen obsahují vysoké hladiny ftalátů způsobujících vrozené vady a neplodnost. Podezření, že tyto látky pocházejí z kosmetických přípravků, vedlo k velmi zneklidňujícím objevům… Kniha Doba jedová 3 popisuje složitou cestu aktivistek bojujících proti rakovině prsu a ochránkyň životního prostředí, které navštívily představitele nej
Olovo ve rtěnkách? 1,4-dioxan v dětských mýdlech? Uhelný dehet v šamponech? Je to vůbec možné?! Roku 2000 Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA oznámila, že těla amerických žen obsahují vysoké hladiny ftalátů způsobujících vrozené vady a neplodnost. Podezření, že tyto látky pocházejí z kosmetických přípravků, vedlo k velmi zneklidňujícím objevům… Kniha Doba jedová 3 popisuje složitou cestu aktivistek bojujících proti rakovině prsu a ochránkyň životního prostředí, které navštívily představitele nej
Že by mikroby mohly způsobovat žaludeční vředy, rakovinu děložního hrdla nebo srdeční onemocnění? Dlouho tomu nikdo nevěřil, a vidíte – je to přesně tak. Teď se zdá, že bakterie, viry, paraziti, plísně a infekční bílkoviny zvané priony vyvolávají i 10–20 % duševních nemocí. Třeba schizofrenie možná souvisí s vlnami chřipkové epidemie a nákazou bornaviry, anorexie a Tourettův syndrom bývají spojovány se streptokokovou infekcí a autismus s pustošivými toxickými látkami ve střevech dítěte. Parazitický prvok
Že by mikroby mohly způsobovat žaludeční vředy, rakovinu děložního hrdla nebo srdeční onemocnění? Dlouho tomu nikdo nevěřil, a vidíte – je to přesně tak. Teď se zdá, že bakterie, viry, paraziti, plísně a infekční bílkoviny zvané priony vyvolávají i 10–20 % duševních nemocí. Třeba schizofrenie možná souvisí s vlnami chřipkové epidemie a nákazou bornaviry, anorexie a Tourettův syndrom bývají spojovány se streptokokovou infekcí a autismus s pustošivými toxickými látkami ve střevech dítěte. Parazitický prvok
Je „bílé zlato“ ve skutečnosti „bílým jedem“? Stali jsme se oběťmi nedozírné manipulace? Nezáleží na tom, zda se jedná o běžný řepný, třtinový či konzumní cukr, takzvanou sacharózu, či vysokofruktózový kukuřičný sirup. Konzumace této látky ve všech jejích podobách neustále stoupá, je obsažena téměř ve všem – v snídaňových cereáliích, osvěžujících nápojích, ve zmrzlině i chlebu, a dokonce i v cigaretách. Cílem této knihy je vysvětlit, proč je nutné cukry považovat za důvodně podezřelé a jak jsme se dostali
Je „bílé zlato“ ve skutečnosti „bílým jedem“? Stali jsme se oběťmi nedozírné manipulace? Nezáleží na tom, zda se jedná o běžný řepný, třtinový či konzumní cukr, takzvanou sacharózu, či vysokofruktózový kukuřičný sirup. Konzumace této látky ve všech jejích podobách neustále stoupá, je obsažena téměř ve všem – v snídaňových cereáliích, osvěžujících nápojích, ve zmrzlině i chlebu, a dokonce i v cigaretách. Cílem této knihy je vysvětlit, proč je nutné cukry považovat za důvodně podezřelé a jak jsme se dostali
Více zdravotní péče rovná se lepší zdraví? Ne! Právě naopak. Tvrdí to a v této knize dokazuje profesor v oboru medicíny H. Gilbert Welch. Podle něj až příliš mnoho lidí podstupuje screeningové testy a vyšetření se všemi škodlivými dopady. Na základě nepřiměřených, zbytečně poplašných diagnóz pak absolvují léčbu, kterou nepotřebují – a která jim v lepším případě neprospěje a v horším ublíží. Lidem se vnucuje představa, že vyhledávání zdravotní péče je nejdůležitějším prostředkem zachování zdraví a životn
Více zdravotní péče rovná se lepší zdraví? Ne! Právě naopak. Tvrdí to a v této knize dokazuje profesor v oboru medicíny H. Gilbert Welch. Podle něj až příliš mnoho lidí podstupuje screeningové testy a vyšetření se všemi škodlivými dopady. Na základě nepřiměřených, zbytečně poplašných diagnóz pak absolvují léčbu, kterou nepotřebují – a která jim v lepším případě neprospěje a v horším ublíží. Lidem se vnucuje představa, že vyhledávání zdravotní péče je nejdůležitějším prostředkem zachování zdraví a životn
Sherill Sellmanová považuje přirozenou hormonální rovnováhu za základ tělesného i psychického zdraví ženy v každém věku. V této knize upozorňuje na nebezpečí syntetických hormonů v podobě léků, jako je hormonální antikoncepce či hormonální substituční léčba, na endokrinní disruptory v životním prostředí a na další faktory, které mají negativní dopad na lidské zdraví. Zároveň však také vysvětluje funkci a působení přirozených hormonů a nabízí různé možnosti řešení zdravotních potíží způsobených hormonální
Sherill Sellmanová považuje přirozenou hormonální rovnováhu za základ tělesného i psychického zdraví ženy v každém věku. V této knize upozorňuje na nebezpečí syntetických hormonů v podobě léků, jako je hormonální antikoncepce či hormonální substituční léčba, na endokrinní disruptory v životním prostředí a na další faktory, které mají negativní dopad na lidské zdraví. Zároveň však také vysvětluje funkci a působení přirozených hormonů a nabízí různé možnosti řešení zdravotních potíží způsobených hormonální
Odtrženi od přírody * Špinavý porod – dobrý porod * Antibiotický paradox * Záchranu přinášejí mikrobi Oblast výzkumu střevní mikrobioty je nová, ale překotně se rozvíjí. Výsledky mohou být využity v medicíně a na trhu s léky mnohem rychleji, než je tomu u vývoje standardních léčivých přípravků. Autoři výstižně říkají: „Žijeme vpravdě v převratné době a jsme přesvědčeni, že se blíží nefalšovaná revoluce v medicíně. Jde o skutečně zásadní změnu v pohledu na lidský imunitní systém, ochranu proti nemocem a
Odtrženi od přírody * Špinavý porod – dobrý porod * Antibiotický paradox * Záchranu přinášejí mikrobi Oblast výzkumu střevní mikrobioty je nová, ale překotně se rozvíjí. Výsledky mohou být využity v medicíně a na trhu s léky mnohem rychleji, než je tomu u vývoje standardních léčivých přípravků. Autoři výstižně říkají: „Žijeme vpravdě v převratné době a jsme přesvědčeni, že se blíží nefalšovaná revoluce v medicíně. Jde o skutečně zásadní změnu v pohledu na lidský imunitní systém, ochranu proti nemocem a
Silné mikrovlnné záření vyhání vrabce z center měst. Borovice rostoucí u radarových stanic a antén mají méně jehlic a odumírají v mladším věku. Okřehek na hladinách rybníků poblíž zdrojů vysokého napětí živoří a krávy na stejně položených pastvinách vykazují poškození DNA buněk. V oblastech se silným elektromagnetickým polem hnízdí méně ptáků a včely, netopýři, lososi a další živočichové nedokážou pod jeho vlivem využívat přirozený navigační smysl. A co člověk? Studie dlouhodobě prokazují vyšší výskyt Al
Silné mikrovlnné záření vyhání vrabce z center měst. Borovice rostoucí u radarových stanic a antén mají méně jehlic a odumírají v mladším věku. Okřehek na hladinách rybníků poblíž zdrojů vysokého napětí živoří a krávy na stejně položených pastvinách vykazují poškození DNA buněk. V oblastech se silným elektromagnetickým polem hnízdí méně ptáků a včely, netopýři, lososi a další živočichové nedokážou pod jeho vlivem využívat přirozený navigační smysl. A co člověk? Studie dlouhodobě prokazují vyšší výskyt Al