Anbanterové z Rozndorfu byli měšťanskou rodinou hornofalckého původu, žijící koncem 16. a během 17. století v šumavském zlatonosném městě Kašperských Horách. Patřili zde ke společenské i majetkové elitě, podařilo se jim získat znak, urozený přídomek a povýšení do vladyckého stavu, měšťanské prostředí však nikdy neopustili. Zanechali po sobě v regionu ojedinělý malovaný renesanční epitaf a také soubor dokumentů, které dokládají jejich opakované potíže se zákonem, zvláště tím mravnostním. Daniel Anbanter, pořizovatel epitafu a ústřední postava předkládané monografie, byl postupně nařčen z krvesmilstva, smilstva a znásilnění, za něž mu hrozil i trest nejvyšší.
Místo a rok vydání: České Budějovice, 2017Vazba: měkká, stran: 132, formát: 15 x 20,6 cm
BOHUSLAV KILIAN (STRÝC BOHUMILA HRABALA) A FRANTIŠEK PODEŠVA: ČASOPIS SALON - SPOLEČENSKÝ MĚSÍČNÍK PRO VYŠŠÍ SPOLEČNOST (AUTOMOBILY, MYSLIVOST, MÓDA, ARCHITEKTURA, VÝTVARNÉ UMĚNÍ, SKLO, GRAFIKA, PORCELÁN, INTERIÉRY, FOTOGRAFIE, ILUSTRACE APOD.). PODROBNÉ INFO NÍŽE.
Další kniha z edice Dějiny českých měst je věnována Mělníku. Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV.
BOHUSLAV KILIAN (STRÝC BOHUMILA HRABALA) A FRANTIŠEK PODEŠVA: ČASOPIS SALON - SPOLEČENSKÝ MĚSÍČNÍK PRO VYŠŠÍ SPOLEČNOST (AUTOMOBILY, MYSLIVOST, MÓDA, ARCHITEKTURA, VÝTVARNÉ UMĚNÍ, SKLO, GRAFIKA, PORCELÁN, INTERIÉRY, FOTOGRAFIE, ILUSTRACE APOD.). ILUSTROVANÁ REVUE PRO UMĚNÍ A ŽIVOT, ROČNÍK V. 1927, ČÍSLA 1-12 KOMPLETNÍ, BEZ OBÁLEK, PÁR STRAN VZADU DROBNÉ ŠMOUHY, PŮVODNÍ NAKLADATELSKÁ VAZBA, KŘÍDOVÝ PAPÍR, CCA 500 STRAN, FORMÁT VĚTŠÍ A4, NÁDHERNÉ REKLAMY - NA SILNÉM PAPÍRU, CELOPLÁTĚNÁ VAZBA, UVNITŘ NAPŘÍKL
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí. Stavové k pokoření Plzně vyzvali Petra Arnošta II. z Mansfeldu, generála v savojských službách, kterému se za pomoci krajských oddílů po dlouhém obléhání a tvrdých bojích podaři
V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Mě