Rekonstrukce hradu pro dobu kolem roku 1580 Rekonstrukce podle starého vyobrazení a dobových fotografiíErb Sedlnických z Choltic Slezskoostravský hrad - zdaleka ne všichni Ostravané ví, že v části Slezská Ostrava stával hrad, a to hrad prastarý a velký, který v pozdější době jako zámek sloužil majitelům ostravských dolů k příležitostnému přebývání. Z hradu a ze zámku není už nic; budovy a zdi se propadly v důsleku poddolování podloží, totiž vytěžením uhlí z podzemních slojí. Na obrázku je hrad–zámek v do
Svazek obcí Integro v Českém středohoříTřebívlice, Třebenice, Milešovka, Skalka, Čížkovice Pohlednice 19,8 x 10,5 cm Rok vydání: neuvedenStav dochování: neprošlá poštou, pravý dolní roh zmáčknutý, jinak stav ucházející
Edice: Soubor turistických map - KartografieMěřítko 1:100.000 Rok vydání: 1996 (4.vydání) Stav dochování: výborný (jako nová)
Edice: Soubor turistických map - KartografieMěřítko 1:100.000 Rok vydání: 1997 (1.vydání) Stav dochování: výborný (jako nová)
Obsahem knihy je výsledek výzkumu opomíjeného historického pramene posmrtných kázání nad zemřelými biskupy. Pohled není soustředěn pouze na skutečnost samotné smrti, přináší poznání jejich života, světského panování a rodové sounáležitosti. Místo a rok vydání: 2008 Vazba: tvrdá, stran: 312, formát: 17,5 x 24,5 cm
Senátor, poslanec, národohospodář, družstevní pracovník, publicista, mecenáš, filantrop, funkcionář mnoha spolků a organizací, církevní reformátor, arcibiskupský a biskupský kandidát, ale především katolický kněz na jihočeském venkově. Tím vším byl František Jan Kroiher. Jaké životní osudy ho provázely a jakou stopu zanechal v dějinách českých zemí? Podrobné a zároveň vůbec první komplexní pojednání o mimořádně aktivním a vlivném muži své doby, dnes však takřka neznámém, přináší právě tato kniha. Její sou
Hukvaldy u PříboraRekonstrukce hradu kolem roku 1400 a zřícenina hradu dnes.Zhotoveno podle půdorysu, nálezů a zachovalých zbytků. Jedna z řady podob hradu Hukvaldy sto a více let po založení, než byl přestavěn v pozdně gotickou pevnost již zámeckého vzhledu. Při pohledu ze střechy kaple, odkud je náš snímek dole pro srovnání se stavem v minulosti, vidíme, že je skromných rozměrů a tvoří jej převážně hradby, ploty, palisády, zatímco obytný palác je ukryt v bezpečí za zdmi a válcovou věží. Přístupová cesta
Hukvaldy u Příbora Rekonstrukce hradu kolem roku 1520 a zřícenina hradu dnes.Zhotoveno podle starého vyobrazení a písemných zpráv. Hukvaldy — pohled na vnitřní hrad z místa, kde je dnes hřeben střechy na kapli. Ta ovšem v době, do které řadíme náš obrázek, ještě nestála. Přestavbami pány Benešem a Dobešem z Boskovic dosáhl hrad hezkého vzhledu a nabyl i dostatek pevnostního zabezpečení. Vidíme jej v typickém pozdně gotickém „provedení“ s vysokými střechami a komíny, nárožními arkýři a hrázděným zdivem
Hukvaldy u Příbora Rekonstrukce hradu kolem roku 1720 a zřícenina hradu dnes.Zhotoveno podle starého vyobrazení a písemných zpráv. Hukvaldský hrad v době největšího rozsahu, kdy byl sídlem správy panství olomouckých biskupů. Vnitřní nádvoří starého hradu bylo obestavěno vysokými budovami paláců v renesančním stylu (na obrázku v pozadí), takže se o Hukvaldech píše již jako o zámku. Proměněn byl i přístup tak, že byla s hradem spojena hradbami (na obrázku napravo dole) malá pevnostna opačném konci zámec
Štramberk u Kopřivnice Rekonstrukce hradu, jak asi vypadal kolem roku 1500 a pohled na hrad dnes. Zhotoveno podle dobových vyobrazení. Štramberk byl neveliký hrad a více než on sám je známá dochovaná velká válcová věž zvaná Trůba. Je nejstarší částí, stavěná za vlády krále Jana Lucemburského, po roce 1310, a před více jak stoletím znovu zastřešená a opatřena dřevěným ochozem. Tyčila se nad hradem viditelná zdáli a chránila mimo brány a přístupové cesty z Nového Jičína a z městečka dva paláce, z nichž st
Štramberk u Kopřivnice Rekonstrukce hradu před opravou a dostavbou kolem roku 1880 a pohled na hrad dnesZhotoveno podle dobových fotografií. V naší řadě pohledů na hrady a zámky v dávných dobách nechybí ani pohledy na hrady, kdy již byly zříceninami. Štramberk byl zhotoven podle staré fotografie pořízené jednoho letního dne kolem roku I880 umělcem, jenž postavil stojan s aparátem ve svahu Bílé hory a jistě tím vzbudil zájem maloměsta. Spatřil — a my s ním — jen část dřevěného městečka („Moravského Betléma
V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Mě
Řeky a mosty mají ve vojenské strategii své místo od nepaměti. Během tzv. dánské fáze třicetileté války sehrál výjimečnou roli most u Desavy. V dubnu roku 1626 se o něj strhl boj mezi vojsky císařského generála Albrechta z Valdštejna a jeho protivníka Arnošta z Mansfeldu, který bojoval na protestantské straně, tentokrát pod velením dánského krále Kristiána IV. Jednomu ze soupeřů se dosažené vítězství stalo prvním velkým úspěchem na bitevním poli a milníkem kariéry, která oslnila Evropu. Druhý utrpěl drtiv
Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 1618–1648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II. Adolfa, do něhož vkládalo protestantské obyvatelstvo značné naděje. Mezi malou obcí Lützen a Lipskem se 16. 11. 1632 střetly švédské síly s císařskou armádou pod velením Albrechta z Valdštejna. V této klíčové polní bitvě padl švédský panovník jako hrdina se zbraní v ruce.
Místo a rok vydání: Plzeň, 2020Vazba: měkká, stran: 198, formát: A4 Obsah sborníku: StudieMartin Lacina — Jan Musil: Aktuální stav poznání hradu Rabštejnka (okr. Chrudim) a jeho hmotné kultury Petr Kastl: Obytné věže (donjony) vybudované ve 14. století a možnosti jejich stavebního provedení na příkladech šlechtických hradů v Plzeňském kraji Daniel Kovář: Doklady o stavební podobě zaniklých tvrzí v Machovicích na Českobudějovicku Jaroslav Panáček: Anselm a Předbor z Ronova — ale ze kterého? Bogusz Wasik: