Známé dílo českého literárního historika, fotoreprint 1. vydání z roku 1938. Známé dílo českého literárního historika, fotoreprint 1. vydání z roku 1938. Vašica u nás jako první pečlivě prostudoval a utřídil do té doby opomíjený a přehlížený rozsáhlý soubor děl české barokní literatury a přehledně a neobyčejně čtivě jej popsal.
Pohádky. Malý Vilík předčítá dcerce paní Meluzíny a paní Meluzína na oplátku vypráví, a tak se čtenáři potěší překrásnými příběhy, známými, méně známými i neznámými pohádkami z celého světa, podávanými básníkovou krásnou češtinou.
Absurdanda, prózy z let 1948–1958, 1. svazek Spisů. Absurdanda, prózy z let 1948–1958, 1. svazek Spisů. V krátkých prózách autor rozehrává černý humor, sarkasmus a nadsázku, aby pojmenoval syrovou realitu světa. V důrazu na jazyk a jeho možnosti, na řezavou hru slov jsou Vokolkovy prózy u nás bez obdoby.
Eseje, 3. svazek Spisů. Eseje, 3. svazek Spisů. Obsahuje: První blahoslavenství, Slepé naděje, Oidipovské variace, Obrázkové dějiny, Kukačka a kyvadlo.
Básně z let 1938–1949, 4. svazek Spisů Vladimíra Vokolka. Básně z let 1938–1949, 4. svazek Spisů.
Básně z let 1947–1960, 5. svazek Spisů. Básně z let 1947–1960, 5. svazek Spisů.
Básně z let 1960–1988, 6. svazek Spisů Vladimíra Vokolka. Básně z let 1960–1988, 6. svazek Spisů.
Tragikomický příběh psaný ve volném verši, příběh básníka, malíře a přátel žijících na venkově a diskutujících o svých láskách, umění, životě a smrti. Tragikomický příběh psaný ve volném verši, příběh básníka, malíře a přátel žijících na venkově a diskutujících o svých láskách, umění, životě a smrti. Součástí svazku je Trialog, záznam rozhovoru Sergeje Machonina, Petra Marka Vosáhla a Josefa Topola o Vosáhlovi a jeho poesii. Sergej Machonin zde Vosáhlovi říká: „Vidím ojedinělost té skladby v tom, že je to
Malá encyklopedie hinduismu poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází. Obsáhlá bibliografie. Karel Werner (1925—2019) po univerzitním studiu v Brně a v Olomouci před
První svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951). První svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951) vydává svědectví o tom, z jakých prvků se skládal duchovní svět českého vzdělance začátku 20. století. Weyr vypráví o rodině svého otce, matematika Emila Weyra, a své matky, líčí dětství strávené ve Vídni, studium práv na pražské universitě, začát
Druhý svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951). Ve druhém díle svých třídílných Pamětí vzpomíná profesor František Weyr (1879–1951) na členství v revolučním Národním shromáždění, portrétuje přední československé politiky, např. T. G. Masaryka či Karla Kramáře. Zaznamenává události spjaté se zřízením Právnické fakulty v Brně, s vydáváním Slovníku veřejného práva československého, vzpomíná na své kolegy, např. Hanse Kelsena
Poslední svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951). Ve třetím a posledním díle svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879–1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945–1948, únorový puč, zrušení fakulty a „soumrak vědeckého života po roce 1948“. Jako Přílohy jsou ve svazku zařazeny dva Weyrovy texty: Vzpomínky na ústavní výbor revolučního Národníh
Působivé vyprávění Urny plné medu je pojato jako mozaika ze vzpomínek autorky, která byla v roce 1945 s rodiči a sestrou vysídlena z milovaného zámeckého domova ve stříbrském kraji do Bavorska a neustále cítí vytržení z rodné půdy. Působivé vyprávění je pojato jako mozaika ze vzpomínek autorky, která byla v roce 1945 s rodiči a sestrou vysídlena z milovaného zámeckého domova ve stříbrském kraji do Bavorska a neustále cítí vytržení z rodné půdy. Pečlivě a láskyplně zaznamenává historii šlechtické rodiny, v
Sbírka z básníkovy pozůstalosti. Sbírka Zeď vzpomínek Jana Zábrany (1931–1984) pochází z básníkovy pozůstalosti. Původní název z roku 1969 byl Samomluvy, podtitul – autorova autocharakteristika „improvizované záznamy, autotexty, zatím dál nezpracovávané“. Roku 1971 Zábrana sbírku přejmenoval podle obrazu Kamila Lhotáka.
Sedm próz, sedm strhujících příběhů. Sedm próz z pozůstalosti předčasně zemřelého básníka, prozaika a překladatele Jana Zábrany (1931–1984). Jedná se o strhující realistické příběhy z padesátých let, inspirované zkušenostmi vyloučeného studenta teologie, který se stal pomocným dělníkem v Tatrovce. V pozůstalosti Jana Zábrany byly objeveny teprve v roce 1992. Jde o prózy: Nohy, Psovod Gerža, V noci u pece, Kurevská zima, Peklo peněz, Srdce ženy, Smaltovna.
