Pojem civilizace dávno není jen odborným termínem. V posledních letech se z něj stal výraz hojně užívaný ve veřejných diskusích zabývajících se střetem civilizací, civilizačními kolapsy atp. Tato kniha se však chce vrátit zpět k jeho kořenům. Obrací se proto k dějinám takzvané civilizační analýzy, v jejichž rámci se zaměřuje na jednu specifickou epizodu: příspěvek českého filosofa Jana Patočky. Právě Patočka totiž navázal na některé klasiky, v čele s Maxem Weberem, a na jejich základě rozvinul vlastní výk
Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších perspektiv antropologických, filosofických a historicko-sociologických. M. Šimsa, P. Barša a M. Hanyš se
Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu. Ve více než deseti kapitolách přibližuje zájemci pestrou škálu oboustranně se ovlivňujícího poměru lesa a rodícího se průmyslu. Nastiňuje tak nejen nejrůznější proměny jejich vzájemné interakce, k nimž došlo při postupné industrializaci českých zemích, ale v mnoha případech pojímá vzájemný vztah obou zdánlivých protipólů i mnohem šířeji – v s
Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie. Naším cílem nebylo psát „nezaujatá“ historická pojednání, nýbrž uvést do souvislosti a interpretovat zvolená témata v kontextu současné sémiotiky, jež, jakkoli možná dosud spíše implicitně než vědomě, z historického odkazu čerpá. Bylo se třeba zaměřit na místa, která se nám jevila jako inspirující, nebo jednoduše přesvědčivá. Prvním z těchto míst je právě spor o to, co je
Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie. Naším cílem nebylo psát „nezaujatá“ historická pojednání, nýbrž uvést do souvislosti a interpretovat zvolená témata v kontextu současné sémiotiky, jež, jakkoli možná dosud spíše implicitně než vědomě, z historického odkazu čerpá. Bylo se třeba zaměřit na místa, která se nám jevila jako inspirující, nebo jednoduše přesvědčivá. Prvním z těchto míst je právě spor o to, co je
Tato mezioborová studie zkoumá vznik, vzestup a úpadek individualismu, který pojímá jako hlavní rys charakteristický pro západní světonázor. Daniel Shanahan sleduje pojetí lidského já a dochází k závěru, že semeno individualismu neboli „oné soustavy přesvědčení, v níž se člověk jako jednotlivec stává konečným arbitrem pravdy“, bylo zaseto již v civilizacích starověku, kde se subjektivní vědomí objevilo nejdříve, a ukazuje, jak se lidské sebepojetí vyvíjelo na Západě a jak se projevovalo v různých historic
Slovem „krize“ jsme v nejrůznějších souvislostech atakováni denně: krize klimatu, krize státu, politiky, krize identity, dokonce krize reality… Obor sociální a kulturní ekologie se jako jeden z mála nezabývá „jen“ přírodou nebo „jen“ společností, dvěma hemisférami, jež tvoří náš svět, ale především souvislostmi mezi nimi. A krize se týká především těchto souvislostí. Tato kolektivní monografie proto přináší několik pohledů na dílčí témata, jež se uvedených souvislostí dotýkají. V relativně ucelené sérii p
Publikace Vědomí hodnot navazuje na předchozí tituly edice Andrias, které na příkladu ucelených, leč co do šíře tázání rozmanitých teoretických konceptů představují výsledky výzkumů zejména mladších badatelů a badatelek blízkých Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Záměrem této publikace je přispět k diskusi o teoretických, metodologických a etických základech tematiky hodnocení a hodnot, a to za pomoci kladení rozličných otázek a rozboru různorodých témat, v nichž se hodnoty vyjevují. V
Kniha Korejská náboženství je výběrem z textů dokladujících vývoj duchovních představ obyvatel Korejského poloostrova od starověku až po současnost. Staletí importů, asimilace i perzekuce jednotlivých náboženských směrů a škol dala v Koreji vzniknout mimořádně pestrému spektru religiózního života, v němž se o přízeň států i jednotlivců ucházely lokální kulty, buddhistické školy, státem podporovaný konfucianismus, nauky o dosažení nesmrtelnosti, chiliastická hnutí, anebo později křesťanství a moderní západ
Kolektivní monografie obsahuje devět odborných studií věnovaných problematice trávení volného času v původně agrárních zázemích průmyslových měst v posledních dvou stoletích. Knihu tvoří příspěvky historiků, archeologů, geografů, památkářů, které doplňuje i stať umělecká. Každý autor svými osobitými metodami popisuje a analyzuje rekreační aktivity jako jeden z charakteristických jevů moderní a postmoderní společnosti. Kromě obecných úvodních textů obsahuje kniha specializované studie o trampském hnutí, o
Publikace Natura et cultura je čtvrtým svazkem edice Andrias. Tentokrát se společným tématem autorů stala distinkce (či dichotomie) příroda–kultura v rámci obecně antropologického diskurzu. Impulsem pro vznik této knihy pak byla snaha hledat styčné plochy mezi přírodovědnými, empirickými a kulturněvědními, interpretativními postupy v rámci antropologie. Proč právě to? Antropologie se totiž téměř po celou dobu své existence potýkala s poměrně značnou názorovou roztříštěností a v čím dál větší míře i nescho
Ojedinělá a poutavá plnobarevná kniha s více než 220 originálnímí fotografiemi dřevin z celého světa doplněná o zasvěcený komentář našich špičkových odborníků. Z úvodu vybíráme: „…Stromy jsou téměř všude kolem nás; rostou v lesích, kolem vod, v parcích a zahradách, na horách i v nížinách. Solitérní stromy, lesy a parky dodávají krajině neopakovatelně proměnlivý vzhled. Krajiny bez stromů jsou možná krásné a monumentální, ale po krátkém čase zjišťujeme, že zde něco chybí a i ty nejnádhernější scenérie vyso
Jakub Češka ve svém uvažování o literatuře setrvává v inspirativním myšlenkovém ovzduší tvůrců, jakými jsou především Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Každý ze spisovatelů představuje bohatě rozvinuté literární gesto. Svébytnost, kontrastnost a do značné míry také jejich komplementárnost vybízí k jejich vzájemné konfrontaci. V této komparativní perspektivě můžeme sledovat kupříkladu rozdílně pojatou tematiku domova, která se promítá do specifické výstavby celého literárního díla. Autor v interpretaci vyhra
Je dobře se při četbě ptát, co chtěl básník říci? Jinými slovy – je autor literárního textu garantem jeho významu? A je důležité, aby čtenář onen význam nalezl? Co potom čtenář sám, je pouhým konzumentem daného textu, nebo se i on může stát tak trochu autorem, a text do jisté míry dotvářet? A vůbec, co přesně si lze pod pojmy autor a čtenář představit? Filolog Tomáš Jacko nám předkládá přehled některých nezřídka protichůdných způsobů, jimiž se koncepty autora a čtenáře zaobírají literární teorie a filozof
Kniha Člověk a strach vychází v edici Andrias, jejímž cílem je přinášet aktuální výsledky antropologického výzkumu na pracovištích Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Nepřímo navazuje na první publikaci ediční řady Evolvendi anthropologicae, kde se diskutoval koncept vývoje v současných antropologických disciplínách. Publikace Člověk a strach se však spíše než na pojetí dalšího vybraného tématu - strachu ve vědeckých oborech - zaměřuje na strach jako fenomén lidské zkušenosti, který metodologic