Nikdo této lokomotivě u nás neřekne jinak než Sergej. V Německu jsou to pro změnu Bubny Tajgy a v Polsku byl pokřtěn na Gagarina. Sergej - výkonný, milovaný, nenáviděný a zatraceně hlučný. Průvodce a odraz našich nedávných dějin.
Slovenská Strela – višňová kráska se zlatou střechou s datem narození červenec 1936. Předkyně dnešního Pendolina, za kterou se otočí díky svému nadčasovému designu nejedna ajznboňácká hlava.
Bardotka, Berta nebo Zamračená - záleží na fantazii, co se Vám při prvním pohledu na přední část lokomotivy vybaví. Jedna z nejoblíbenějších lokomotiv každého železničního fandy.
Brejlovec, Brejlák a pro naše slovensky mluvící sousedy třeba Okuliarnik. To vše jsou přezdívky dieselové, skříňové čtyřnápravové lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu. Tato jména si vysloužil pro své typicky předsazené čelní sklo připomínající brýle.
Oblíbená elektrická lokomotiva řady 230 s dvounápravovým podvozkem. Díky velkoplošným skelným laminátům, které byly použity pro výrobu kabiny strojvedoucího se jí neřekne jinak než Laminátka nebo Lamino.
Vršovický Čtyřkolák nebo pro někoho prostě Dvojka. Lokomotiva, která vznikla v roce 1936 přestavbou ze stroje 434.0148. Za svůj dlouhý parní život, který stále trvá zažila hrůzy druhé světové války a poté odsunutí tak trochu na druhou kolej od Sergejů a Bardotek. Byla spolehlivá při nákladní i osobní dopravě například mezi Prahou a Nymburkem. A v neposlední řadě za zvuku trampské hudby si to majestátně funěla po posázavské trati.
Výkonná - univerzální - všestranná, ale hlavně spolehlivá. To vše jsou vlastnosti lokomotivy zvané ESO. Tuto lokomotivu nevyvede z kolejí ani osobní vozba natož nákladní.
První mu říkal Panťák, druhý Žába a pro třetího to nebyl nikdo jiný než Emilka. Výroba prvních pantografů začala v roce 1964 a plánovaná životnost byla kolem 15 let. Poslední jednotka ukončila provoz ale až na pravidelné lince na trati Praha-Libeň - Roztoky v roce 2018. (pět dní před plánovanou technickou kontrolou). Tento vlak byl prostě nesmrtelný.
Slovenská Strela – višňová kráska se zlatou střechou s datem narození červenec 1936. Předkyně dnešního Pendolina, za kterou se otočí díky svému nadčasovému designu nejedna ajznboňácká hlava.
Poprosili jsme Jaroslava Rudiše o podepsání jeho knihy Návod k použití železnice a dárek doplnili černým Locomotif blokem. Knihu a blok jsme společně dárkově zabalili do kloboukového papíru, doplnili naším pohledem a tím vznikl jedinečný dárek pro železniční fanoušky se sklony pro četbu.
Původně zamýšlená jako dočasné řešení při čekání na nové typy strojů, nakonec se ale 742ka – často zvaná Bangle či Kocour - stala nejrozšířenější lokomotivou ve službách tehdejších ČSD.
Bardotka, Berta nebo Zamračená - záleží na fantazii, co se Vám při prvním pohledu na přední část lokomotivy vybaví. Jedna z nejoblíbenějších lokomotiv každého železničního fandy.
Pro někoho Malá sestra od Bobiny pro jiného Kapesní Bobinka. To všechno jsou přezdívky malé sympatické lokomotivy, která nese svůj název hlavně podle svého označení pojezdu BO´BO´.
Brejlovec, Brejlák a pro naše slovensky mluvící sousedy třeba Okuliarnik. To vše jsou přezdívky dieselové, skříňové čtyřnápravové lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu. Tato jména si vysloužil pro své typicky předsazené čelní sklo připomínající brýle.
Vršovický Čtyřkolák nebo pro někoho prostě Dvojka. Lokomotiva, která vznikla v roce 1936 přestavbou ze stroje 434.0148. Za svůj dlouhý parní život, který stále trvá zažila hrůzy druhé světové války a poté odsunutí tak trochu na druhou kolej od Sergejů a Bardotek. Byla spolehlivá při nákladní i osobní dopravě například mezi Prahou a Nymburkem. A v neposlední řadě za zvuku trampské hudby si to majestátně funěla po posázavské trati.