Tento keř má krásné jemné a velké „paruky , které se vytvářejí z barevných chlupů u odkvetlých květenství. Konce větví zmrzají. Proto nesázejte ruj do první řady keřové skupiny. Ruj kvete na dvouletém dřevě. Na půdu není náročná, potřebuje však chráněné místo proti větru a plné slunce.
Tento bambus patří do skupiny phyllostachys, v rámci které se vedle aureosulcaty jedná o nejotužilejší druh. Nese sytě zelené, podlouhlé, neopadavé listy a tvoří krásná, středně tlustá, tmavě olivově zelená stébla. Roste středně rychle a využívá se do zelených stěn, živých plotů nebo jako clona nevzhledných zákoutí, ale lze pěstovat i jako samostatně stojící solitér.
Základní forma břízy bílé je strom dosahující v dospělosti výšky přes dvacet metrů. Jeho nejdůležitějším znakem je jasně bílá borka, která se odlupuje v tenkých vrstvách. Listy jsou sytě zelené, mírně lesklé a říká se, že když začne zjara rašit bříza, už mrazy nepřijdou. Na podzim se barví dožluta. Květy jsou 4-6 cm dlouhé žlutohnědé jehnědy. Kvetoucí bříza je považována za jeden z důležitých alergenů. Tato bříza se pěstuje jako strom s jedním kmenem a větvemi vyřezanými do koruny, nebo jako vícekmen, kde
Pochází z horských lesů jihovýchodu Evropy a jihozápadu Asie. Patří mezi opadavé a dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky 30m a šířky 25m v široce sloupovitém habitusu. Kůra se odlupuje ve velkých kusech. Má střídavé listy délky 20cm, dlanitého tvaru složeného z 5 - 7mi hlubokých a úzkých laloků. Spodní strana je světlejší a jemně hnědě ochlupená. V našich podmínkách není často pěstovaným druhem. Vytváří kulové květenství. Samčí má barvu žlutou, samičí červenou. Z něj se vytváří kulaté plodenství.
Základní forma břízy bílé je strom dosahující v dospělosti výšky přes dvacet metrů. Jeho nejdůležitějším znakem je jasně bílá borka, která se odlupuje v tenkých vrstvách. Listy jsou sytě zelené, mírně lesklé a říká se, že když začne zjara rašit bříza, už mrazy nepřijdou. Na podzim se barví dožluta. Květy jsou 4-6 cm dlouhé žlutohnědé jehnědy. Kvetoucí bříza je považována za jeden z důležitých alergenů. Tato bříza se pěstuje jako strom s jedním kmenem a větvemi vyřezanými do koruny, nebo jako vícekmen, kde
Základní forma břízy bílé je strom dosahující v dospělosti výšky přes dvacet metrů. Jeho nejdůležitějším znakem je jasně bílá borka, která se odlupuje v tenkých vrstvách. Listy jsou sytě zelené, mírně lesklé a říká se, že když začne zjara rašit bříza, už mrazy nepřijdou. Na podzim se barví dožluta. Květy jsou 4-6 cm dlouhé žlutohnědé jehnědy. Kvetoucí bříza je považována za jeden z důležitých alergenů. Tato bříza se pěstuje jako strom s jedním kmenem a větvemi vyřezanými do koruny, nebo jako vícekmen, kde
Základní forma břízy bílé je strom dosahující v dospělosti výšky přes dvacet metrů. Jeho nejdůležitějším znakem je jasně bílá borka, která se odlupuje v tenkých vrstvách. Listy jsou sytě zelené, mírně lesklé a říká se, že když začne zjara rašit bříza, už mrazy nepřijdou. Na podzim se barví dožluta. Květy jsou 4-6 cm dlouhé žlutohnědé jehnědy. Kvetoucí bříza je považována za jeden z důležitých alergenů. Tato bříza se pěstuje jako strom s jedním kmenem a větvemi vyřezanými do koruny, nebo jako vícekmen, kde
Dorůstá výšky až 30 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2 m. V mládí má hladkou tmavošedou borku, která je později černavá, na lomu červenohnědá a olupuje se v malých šupinách. Kvete v květnu až červnu, případně v červenci. Květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30 cm dlouhých latách. Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a červenými skvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Příbuzné druhy kvetou červeně či růžově. Pupeny jsou velké a lepkavé. Listy
Popis: Strom s krátkým kmenem a širokou rozkladitou korunou, dorůstající do výšek 15–18 m. Borka je zprvu hnědá až hnědošedá, později šedivá až šedočerná, mělce a široce brázditá. Pupeny jsou malé a světle hnědé. Listy jsou cca 25 cm dlouhé a 15–20 cm široké, srdčitě vejčité, krátce zašpičatělé, světle zelené, na rubu světlejší, chlupaté a s vyniklou střední žilkou. Bývají dlouze řapíkaté, samotné řapíky jsou 8–15 cm dlouhé. Čepel je celokrajná nebo s 1 až 2 nenápadnými bočními laloky. Listy po rozemnutí
Opadavý strom nebo keř až přes 30 m vysoký, často s více kmeny. Borka zprvu hladká, tmavošedá, později tmavošedá a brázditá. Pupeny stopkaté, červenohnědé, lepkavé. Listy střídavé, řapíkaté, okrouhlé, v mládí lepkavé, na vrcholu tupé nebo vykrojené, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy se rozvíjí před rašením listů, jsou jednodomé, samčí uspořádány v jehnědách po 2 až 5, jehnědy až 12 cm dlouhé, štíhlé, převislé, samčí květy převážně 4četné, se 4 tyčinkami, samičí květy v jen asi 5 mm dlouhých jehně
Základní forma břízy bílé je strom dosahující v dospělosti výšky přes dvacet metrů. Jeho nejdůležitějším znakem je jasně bílá borka, která se odlupuje v tenkých vrstvách. Listy jsou sytě zelené, mírně lesklé a říká se, že když začne zjara rašit bříza, už mrazy nepřijdou. Na podzim se barví dožluta. Květy jsou 4-6 cm dlouhé žlutohnědé jehnědy. Kvetoucí bříza je považována za jeden z důležitých alergenů. Tato bříza se pěstuje jako strom s jedním kmenem a větvemi vyřezanými do koruny, nebo jako vícekmen, kde
Dorůstá výšky až 30 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2 m. V mládí má hladkou tmavošedou borku, která je později černavá, na lomu červenohnědá a olupuje se v malých šupinách. Kvete v květnu až červnu, případně v červenci. Květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30 cm dlouhých latách. Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a červenými skvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Příbuzné druhy kvetou červeně či růžově. Pupeny jsou velké a lepkavé. Listy
Mezi lískami dominují keře, ale najdeme zde také výrazně stromové formy. Patří mezi základní dřeviny severního mírného pásma. Lísku obecnou (Corylus avellana) najdeme volně v přírodě a pro její nenáročnost, rychlý růst a přizpůsobivost nejrozmanitějším podmínkám se opravdu nemusíme bát použít termín pionýrská dřevina. Kromě chudých písčitých půd a podmáčených stanovišť ji můžeme najít na nejrůznějších místech, na slunci i v přistínění, roste dokonce i ve stínu. Vytváří silné keře, které i po poškození neb
Pochází z horských lesů jihovýchodu Evropy a jihozápadu Asie. Patří mezi opadavé a dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky 30m a šířky 25m v široce sloupovitém habitusu. Kůra se odlupuje ve velkých kusech. Má střídavé listy délky 20cm, dlanitého tvaru složeného z 5 - 7mi hlubokých a úzkých laloků. Spodní strana je světlejší a jemně hnědě ochlupená. V našich podmínkách není často pěstovaným druhem. Vytváří kulové květenství. Samčí má barvu žlutou, samičí červenou. Z něj se vytváří kulaté plodenství.
Popis: Strom s krátkým kmenem a širokou rozkladitou korunou, dorůstající do výšek 15–18 m. Borka je zprvu hnědá až hnědošedá, později šedivá až šedočerná, mělce a široce brázditá. Pupeny jsou malé a světle hnědé. Listy jsou cca 25 cm dlouhé a 15–20 cm široké, srdčitě vejčité, krátce zašpičatělé, světle zelené, na rubu světlejší, chlupaté a s vyniklou střední žilkou. Bývají dlouze řapíkaté, samotné řapíky jsou 8–15 cm dlouhé. Čepel je celokrajná nebo s 1 až 2 nenápadnými bočními laloky. Listy po rozemnutí